Praha - Zásahy státu do ekonomiky se po druhé světové válce nevyhnuly žádnému sektoru československého hospodářství. Jako první byly už v roce 1945 znárodněny velké průmyslové podniky, doly nebo banky a majetek, jenž byl zabaven Němcům, Maďarům či kolaborantům.
Po únoru 1948 ale přišly na řadu i malé společnosti soukromých československých podnikatelů. Cestu ke kolektivizaci zemědělství otevřel únorový převrat. Ačkoli komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš ještě v dubnu 1947 tvrdil, že nechce dělat kolchozy a sovchozy, ústavodárné národní shromáždění schválil tzv. Hradecký program a s ním i šest nových zemědělských zákonů.
Zákony, který dovršily poválečnou pozemkovou reformu, přijalo Národní shromáždění před 60 lety, 21. března 1948. Přestože jejich ustanovení o kolektivizaci nehovořilo, nové předpisy omezovaly soukromé vlastnictví zemědělské půdy na 50 hektarů. Zabrla se také trvale pronajímaná půda.
Reforma se dotkla více než čtyř milionů hektarů, které vlastnili drobní rolníci. postihla státní statky a později i zemědělská družstva. Stát převzal také zhruba milion hektarů lesů.
