Jaká práva mají postižené děti? Diskutovaly o tom jejich matky

Brno - Dvacet matek postižených dětí dnes v brněnském sále Slévárny Vaňkovka diskutovalo o problémech spojených se začleňováním hendikepovaných do společnosti. Diskuse tak zakončila více než půlroční kurz Obhájce práv osob s postižením, který pořádala obecně prospěšná organizace Rytmus.

Eva Sojková má doma postižená čtrnáctiletá dvojčata po mozkové obrně. Když chtěla dát děti do běžné základní školy, narazila. Několik ředitelů ji odmítlo s tím, že takto těžce postižené děti je velmi složité integrovat mezi jejich zdravé vrstevníky. „Jenom jedna škola nám umožnila, abychom přišli k zápisu, ale nakonec ředitel od slibu ustoupil a řekl, že si do toho netroufá jít,“ svěřila se Sojková. Děti nakonec přijali až v menší škole, kam každý den dojíždějí 13 kilometrů.

Eva Sojková se, podobně jako další rodiče postižených dětí, zapojila do projektu organizace Rytmus. Jeho cílem bylo sdružit rodiče dětí s různým postižením a předat jim základní informace o tom, jak funguje systém vzdělávání a systém sociální péče. Rodiče mají díky tomu větší přehled, jaká práva mají jejich děti a jak je mají obhajovat.

3 minuty
Hovoří matka postižených dětí Eva Sojková
Zdroj: ČT24

Projekt měl také pomoci problematické oblasti napravit. Organizátoři chtěli na problémy upozornit i pracovníky odpovědných úřadů a představit jim možná řešení. „Rozeslali jsme asi sto pozvánek do různých organizací, na úřady a odbory, ale odezva a účast byla nulová,“ povzdechla si koordinátorka kurzu Vladislava Kršková.

Největší problémy jsou podle rodičů v oblasti inkluzivního vzdělávání, tedy tehdy, když má postižené dítě chodit do běžné třídy. „Ředitelé i učitelé se často bojí brát postižené děti do škol, protože nevědí, jak je vzdělávat,“ dodala Kršková.

Inkluzivní vzdělávání

Podstatou inkluzívního vzdělávání je snaha poskytnout všem dětem kvalitní vzdělání nezávisle na jejich schopnostech, individuálních zvláštnostech, znevýhodnění nebo nadání. Cílem školní inkluze je nabízet začlenění dětí se znevýhodněním v běžném školním kolektivu. V inkluzívní škole se s odlišností počítá, je přijímána, respektována a dokonce vítána jako dobrá zkušenost a přínos pro všechny. Děti učí respektu k sobě i ostatním, schopnosti empatie, tolerance, ohleduplnosti a zodpovědnosti.

Zdroj: Rytmus, o.s.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...