Praha - Břidlicový plyn - těžit, nebo netěžit? To je otázka, kolem níž se v posledních měsících vedou vzrušené diskuse. Odpůrci argumentují katastrofálním ohrožením přírody - hlavně zásob podzemní vody. Zastánci zase považují za hlavní přínos snížení ceny energie a nastartování upadající ekonomiky. Podle geologa Václava Cílka, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace ale k těžbě nikdy nedojde z řady různých důvodů. K čemu však dojít může, jsou podle něj průzkumy. A proč? Důvod je podle něj jednoduchý: Průzkum znamená odpisy z daní.
Nepovolit průzkumy těžby břidlicového plynu do 30. června 2014 - to zaznělo na zářiovém moratoriu ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS). V praxi to znamená, že pokud by vláda souhlasila, tak by do 30. června 2014 nebylo vydáno žádné rozhodnutí o povolení průzkumu. Ministerstvo chce nyní schválit jasná pravidla hry, podle kterých by docházelo k posuzování povolování žádostí. Takto chce chránit Česko před potenciálními arbitrážemi.
Podle geologa Václava Cílka k těžbě ale nikdy nedojde, může však prý dojít k průzkumům ložisek. To má totiž podle jeho slov jasný ekonomický podtext. „Proč se nyní zkoumají i ztracená ložiska? Je to vlastně zejména proto, že průzkum znamená odpisy z daní, firmy už mají stanovené částky na průzkum nebo prostě potřebují ukázat jiným firmám a akcionářům, že expandují a chtějí tak udržet cenu svých akcií,“ míní Cílek. Podle něj nejsou tak průzkumy do značné míry motivovány najít ložisko, ale nějakým způsobem utratit peníze.
Cílek je toho názoru, že ačkoliv by Česko mělo nějaké malé omezené množství plynu, je zde řada problémů, které těžbě brání. Jednou z velkých překážek je prý nedostatečná infrastruktura a také to, že česká krajina je hustě zastavěná. „Problém je, že to musíte jímat z několika vrtů, (…) a tady to není jako v USA, kde mají desítky nebo stovky kilometrů čtverečních, kde vidíte jedno zařízení vedle druhého. Tudy cesta nevede,“ konstatuje Cílek.
Krom samotné infrastruktury je těžba dalším problémem
Plyn z břidlicových ložisek se v současné době těží takzvaným hydraulickým štěpením. Hlavní problém s touto technikou je v tom, že se do vrtu musí napumpovat velké množství kapaliny. Směs, která se do vrtů vstřikuje, je složena z 98 až 99,5 procent vody a písku a dále obsahuje malá množství různých chemických přísad, jejichž složení se obvykle v průběhu štěpení obměňuje.
Václav Cílek, klimatolog a geolog
„V tmavých břidlicích jsou často sirníky a další látky. Takže jednak je problém, co s tou kapalinou, a pak není jasné, co udělá chemismus té horniny.“
Přídavné chemikálie plní mnoho různých funkcí a jsou hlavním ekologickým problémem těžby, ať už domnělým, nebo reálným. Popis jejich škodlivostí se dokument od dokumentu liší a různý je i přístup zemí. Spojené státy těžbu břidlicového plynu podporují, zatímco například Francie ji zatím zcela zakázala.
