Dokument pátrá po tajemství Věstonických venuší

Devadesát let po objevení slavné Věstonické venuše si archeologové znovu kladou otázku, zda tato populární soška měla vlastní sestru. K jejich dobrodružnému snažení se přidává štáb České televize vedený scenáristou a režisérem Karlem Špalkem. Dokument Tajemství věstonických Venuší vysílá ČT2 v pondělí 6. dubna 2015 v 17:50. Pořad vznikl v brněnském televizním studiu v Tvůrčí producentské skupině Patricka Diviše.

„Archeologická témata mě oslovují mnoho let a s vynikajícími odborníky tohoto oboru se setkávám poměrně často,“ vzpomíná na samotný vznik námětu dokumentu Karel Špalek a dodává: „Před několika lety jsem se zajímal o padělky a někdo z archeologů se při té příležitosti zmínil o druhé Věstonické venuši. Asi po půl roce jsem se při natáčení setkal s panem docentem Karlem Valochem a ten mi doslova vyrazil dech nejen tím, že se tématem druhé Věstonické venuše zabýval celý život, ale byl vlastně jedinou žijící spojnicí mezi kauzou, která hýbala mediálním světem za první republiky, a současností. Dal mi do ruky její jediný odlitek a kostky byly vrženy.“

Sošku Věstonické venuše objevil v roce 1925 profesor Karel Absolon v katastru obce Dolní Věstonice. Záhy se stala světoznámým archeologickým artefaktem. V meziválečném období se jí však svou popularitou téměř vyrovnala další ženská soška, která měla pocházet ze sousedních Horních Věstonic. Mezi profesorem Karlem Absolonem, který figurku považoval za padělek, a tehdejšími zastánci její pravosti se rozhořel spor. Ten zdaleka přesáhl hranice Československa a vyvolal dokonce několik soudních sporů. Nakonec soška zmizela. Pravděpodobně byla prodána do Německa.

„Diváci mají možnost prožít společně s režisérem Karlem Špalkem opravdu silný příběh, který rekonstruujeme na základě detailního pátrání v archivech i v podobě hraných scén, v nichž se objevují i historické osobnosti,“ láká k obrazovkám kreativní producent ČT Patrick Diviš. „Ponoříme se tak do fascinujícího světa moravské archeologie, která má úžasnou prestiž, a jak dokument ukáže, tak i pohnuté dějiny,“ dodává producent. Diváci se skutečně vydají na dobrodružné, téměř detektivní pátrání. Asistují při něm přední odborníci současné české archeologické scény, zejména z Moravského zemského muzea a Technického muzea v Brně. Z historických osobností nechybí například legendární profesor Karel Absolon, amatérský archeolog František Čupík, údajný nálezce sošky Franz Müllender a mnozí další. Do hry se zapojí nečekaná setkání s pamětníky, objevy dávno zapomenutých soudních spisů, pamětí i soukromých korespondencí. Pravdivost zásadních tvrzení obou znesvářených protistran nalezených v soudních spisech dokumentaristé ověří i hranými rekonstrukcemi dobových experimentů.

„Absolonova Věstonická venuše je všeobecně známá,“ zamýšlí se autor dokumentu a jedním dechem dodává: „Je krásná, všemi uznávaná a obdivovaná. Málokdo však ví, že má sestru, která všechny tyto vlastnosti postrádá. Přestože nikdy krásná nebyla, zamotala hlavu mnoha mužům, kteří kvůli ní přicházeli o vědeckou prestiž i o majetky. Byla nezbedná a tak trošku nezvedená. Neuvěřitelné náhody, které se udály během našeho natáčení, odkryly jedno z největších tajemství v dějinách moderní české archeologie. Snad se mi tímto dokumentem podařilo vzdát hold všem báječným mužům archeologie, minulým i těm přítomným. Hluboce se před nimi skláním,“ netají se Karel Špalek.

Karel Špalek je autorem řady dokumentů, odvysílaných především v cyklech České televize Folklorika, Vzkaz, Rodinné křižovatky. Archeologickou tematikou se zabýval již dříve v dokumentech Malovaná epopej (období moravské malované keramiky) a Báječní muži moravských Venuší (životní osudy objevitelů pravěkých sošek - J. Palliardi, F. Vildomec a K. Absolon).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...