Aktivně působila při přípravě a prezentaci tzv. Anticharty. Za svou práci byla odměněna postem v ÚV KSČ (1976), Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984). Své stalinistické postoje nezměnila ani po sametové revoluci. Pokračuje v činnosti ve prospěch komunistické ideologie, působí na kampaních a akcích KSČM, kde exaltovaně recituje revoluční básně. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu.
Ve filmu hrála hlavně v 50. letech. V roce 1969 spolu se Světlou Amortovou, Lídou Plachou, Bohumilem Pastorkem a svým bratrem Václavem Švorcem uvedla scénické pásmo Světlo nad Ruskem o V. I. Leninovi. Širokou diváckou popularitu získala především rolí v televizním seriálu Žena za pultem.
