Tbilisi - Jižní Osetie vyhlásila na počátku 90. let 20. století nezávislost na Gruzii a po krátké válce se dostala mimo vliv Tbilisi. Od té doby usiluje o nezávislost, oficiálně však dál zůstává autonomní oblastí Gruzie. Gruzínský prezident Michail Saakašvili po nástupu k moci v roce 2004 slíbil, že zemi znovu sjednotí. Rusko, které oficiálně svrchovanost regionu neuznává, ale významně ho podporuje, postoj Tbilisi kritizuje jako přípravu na krveprolití. Ve dvou referendech, leden 1992 a listopad 2006, se většina hlasujících vyslovila pro nezávislost na Gruzii.
Jižní Osetie usiluje o nezávislost již od rozpadu SSSR
V září 1990 v souvislosti se snahou Gruzie odtrhnout se od bývalého SSSR vyhlásil oblastní sovět Jihoosetské autonomní oblasti záměr přeměnit oblast v Jihoosetskou sovětskou demokratickou republiku (JSDR) v rámci Gruzie. Dva měsíce nato ale stejný orgán oznámil záměr vstoupit do svazku se SSSR.
Nevyhlášená občanská válka o nezávislost Osetie
Gruzie rozhodnutí neuznala, zrušila Jihoosetskou autonomní oblast a vyhlásila v oblasti výjimečný stav. Situace se vyvinula do nevyhlášené občanské války, v níž proti sobě bojovali jihoosetští nacionalisté, neregulérní skupiny gruzínských dobrovolníků, gruzínská policie a příslušníci vojsk ministerstva vnitra SSSR.
V referendu v lednu 1992 se většina hlasujících vyslovila pro svrchovanost a připojení k Severní Osetii v rámci Ruska. Přes několik uzavřených příměří boje pokračovaly až do června 1992, kdy byly na základě vzájemné dohody v Jižní Osetii rozmístěny smíšené rusko-gruzínsko-osetské mírové sbory. Konflikt si vyžádal na tisíc mrtvých a minimálně 10 tisíc obyvatel uprchlo. V roce 2006 se opět konalo referendum, výsledek byl totožný - většina je pro nezávislost.
Oblast se dostala mimo vliv Tbilisi, ale oficiálně zůstává autonomní oblastí Gruzie. Prezident Saakašvili se snaží konflikt urovnat nabídkou „široké autonomie“, což Jižní Osetie odmítá s tím, že chce plnou nezávislost.
Území velké asi jako Zlínský kraj
V Jihoosetské autonomní oblasti (nazývána též Cchinvalská oblast podle správního střediska Cchinvali) žije na rozloze 3900 kilometrů čtverečních (jako Zlínský kraj) asi 70.000 obyvatel, z toho asi třetinu tvoří Gruzínci, zbytek Osetinci a Rusové. Hlavním náboženstvím je pravoslaví a sunnitský islám. Obyvatelé mluví kromě gruzínštiny a ruštiny i osetštinou, která patří k íránským jazykům. Prezidentem je Eduard Kokojev. Tento bývalý zápasník a komsomolec krátce žil a podnikal v Moskvě. V roce 2001 vystřídal v čele oblasti méně radikálního Ljudvika Čibirova.
Severní Osetie se v roce 1774 stala součástí Ruské říše, Jižní Osetie byla do Ruska začleněna v roce 1801. V dubnu 1922 byla v rámci Gruzínské SSR vytvořena autonomní oblast Jižní Osetie (podle ústavy z roku 1936 Jihoosetská autonomní oblast). V jihoosetském městě Gori se například narodil sovětský diktátor Josif Stalin.
Bojové vozidlo pěchoty na rusko-gruzínských hranicích.
