Praha - Rychlé šípy, legendární parta spisovatele Jaroslava Foglara slaví 70.let od svého vzniku. Bublinová dobrodružství pětice chlapců, jejichž postavy ztvárnil kreslíř a hudebník Marko Čermák, nejenže poznamenala několik generací čtenářů, ale některé jejich "hlášky" dokonce i zlidověly. Marko Čermák, který byl dnešním hostem Studia 6, s příběhy Rychlých šípů vyrůstal, nicméně raději než spořádané charaktery Mirka Dušína a spol. měl Bratrstvo kočičí pracky pro jejich lumpárny.
Marko Čermák převzal postavy neohrožených hochů po svém předchůdci, kreslíři Janu Fischerovi, kterého Foglar v roce 1938 požádal, aby Rychlé šípy výtvarně ztvárnil jako první. Podle některých vyprávění Foglar postupoval tak, že si předlohu postav vymyslel, a potom našel partu kluků a z jejich fotkou přišel za kreslířem Fischerem. Ivo Čermák s tímto však nesouhlasí. Podle něj žádná taková fotografie neexistovala. „Každý spisovatel či výtvarník si vytváří určité vzory a pak si zidealizuje příhody a situace, které třeba ve svém životě někdy zažil. Ale nemyslím si, že existovaly přímo živé vzory, ale že si je připravil jako spisovatel, jako umělec,“ vysvětlil ve Studiu 6 kreslíř Marko Čermák.
Marko Čermák musel dodržet přání Jaroslava Foglara a výtvarný styl a formu svého předchůdce. I když tento postup nesl určitá úskalí a Čermák to zpočátku neviděl jako správné řešení, výsledná nová podoba původní styl a náladu vyprávění zachovává.
Tento kreslíř však nebyl jediným, kdo vedle Fišera vytvářel vizuální představu Rychlých šípů. Vedle něj tu byli Václav Junek a Bohumil Konečný. „Tito kreslíři tu působili příležitostně, spíše Fišera zastupovali. Po jeho smrti jsem musel spoustu dílů doplnit, bylo jich kolem stovky,“ dodává Čermák. Přitom staré příběhy jen nepřekresloval, ale tvořil díly nové podle do té doby nepublikovaných scénářů. Tyto nové díly podle jeho slov tvořily kolem devadesát procent jeho tvorby.
Čermák vyhrál konkurs na nového kreslíře
Nový kreslíř byl vybrán konkursem, který vyhlásila redakce časopisu Junák, se nímž po roce 1968 Čermák spolupracoval. „O tomto konkursu mě informoval můj kamarád Havlíček, také skaut, který mě přemluvil, abych se tohoto konkursu zúčastnil,“ dodává Čermák. Jak také vysvětluje, příliš si zpočátku nevěřil, ale nakonec si jej vybral sám Foglar.
S příběhy Rychlých šípů Čermák vyrůstal. Podle něj zformovaly celou generaci čtenářů v pozitivním smyslu, který nynější mladá generace jaksi postrádá. Chybí jí hodnoty, jako např. kladný vztah k přírodě či úcta k sobě samým. Jak sám podotýká i on měl ale raději Bratrstvo kočičí pracky pro jejich lumpárny než příliš spořádané charaktery Rychlých šípů. Na otázku, která postava se mu kreslí nejlépe, odpověděl, že právě Bratrstvo kočičí pracky.
