Marko Čermák raději kreslil Bratrstvo kočíčí pracky

Praha - Rychlé šípy, legendární parta spisovatele Jaroslava Foglara slaví 70.let od svého vzniku. Bublinová dobrodružství pětice chlapců, jejichž postavy ztvárnil kreslíř a hudebník Marko Čermák, nejenže poznamenala několik generací čtenářů, ale některé jejich "hlášky" dokonce i zlidověly. Marko Čermák, který byl dnešním hostem Studia 6, s příběhy Rychlých šípů vyrůstal, nicméně raději než spořádané charaktery Mirka Dušína a spol. měl Bratrstvo kočičí pracky pro jejich lumpárny.

Marko Čermák převzal postavy neohrožených hochů po svém předchůdci, kreslíři Janu Fischerovi, kterého Foglar v roce 1938 požádal, aby Rychlé šípy výtvarně ztvárnil jako první. Podle některých vyprávění Foglar postupoval tak, že si předlohu postav vymyslel, a potom našel partu kluků a z jejich fotkou přišel za kreslířem Fischerem. Ivo Čermák s tímto však nesouhlasí. Podle něj žádná taková fotografie neexistovala. „Každý spisovatel či výtvarník si vytváří určité vzory a pak si zidealizuje příhody a situace, které třeba ve svém životě někdy zažil. Ale nemyslím si, že existovaly přímo živé vzory, ale že si je připravil jako spisovatel, jako umělec,“ vysvětlil ve Studiu 6 kreslíř Marko Čermák.

Marko Čermák musel dodržet přání Jaroslava Foglara a výtvarný styl a formu svého předchůdce. I když tento postup nesl určitá úskalí a Čermák to zpočátku neviděl jako správné řešení, výsledná nová podoba původní styl a náladu vyprávění zachovává.

Tento kreslíř však nebyl jediným, kdo vedle Fišera vytvářel vizuální představu Rychlých šípů. Vedle něj tu byli Václav Junek a Bohumil Konečný. „Tito kreslíři tu působili příležitostně, spíše Fišera zastupovali. Po jeho smrti jsem musel spoustu dílů doplnit, bylo jich kolem stovky,“ dodává Čermák. Přitom staré příběhy jen nepřekresloval, ale tvořil díly nové podle do té doby nepublikovaných scénářů. Tyto nové díly podle jeho slov tvořily kolem devadesát procent jeho tvorby.

Čermák vyhrál konkurs na nového kreslíře

Nový kreslíř byl vybrán konkursem, který vyhlásila redakce časopisu Junák, se nímž po roce 1968 Čermák spolupracoval. „O tomto konkursu mě informoval můj kamarád Havlíček, také skaut, který mě přemluvil, abych se tohoto konkursu zúčastnil,“ dodává Čermák. Jak také vysvětluje, příliš si zpočátku nevěřil, ale nakonec si jej vybral sám Foglar.

S příběhy Rychlých šípů Čermák vyrůstal. Podle něj zformovaly celou generaci čtenářů v pozitivním smyslu, který nynější mladá generace jaksi postrádá. Chybí jí hodnoty, jako např. kladný vztah k přírodě či úcta k sobě samým. Jak sám podotýká i on měl ale raději Bratrstvo kočičí pracky pro jejich lumpárny než příliš spořádané charaktery Rychlých šípů. Na otázku, která postava se mu kreslí nejlépe, odpověděl, že právě Bratrstvo kočičí pracky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...