Studenou válku ukončili až Bush s Gorbačovem

Valletta (Malta) - Necelý měsíc po stržení Berlínské zdi symbolizující rozdělení světa na dva nepřátelské bloky se na palubě výletní lodi Maxim Gorkij u břehů Malty sešli k prvním oficiálním rozhovorům sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident George Bush, který schůzku inicioval pod dojmem změn v Polsku a dalších socialistických zemích. Na dvoudenním summitu, který začal právě 2. prosince 1989, sice nebyl podepsán žádný oficiální dokument, přesto vstoupil do dějin jako faktický konec studené války.

Přesto, že o přesném počátku epochy označované jako studená válka se vedou spory, lze s jistotou říci, že její předzvěstí byl památný projev bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v americkém Fultonu, ve kterém v roce 1946 použil příměr o železné oponě, spuštěné „od baltského Štětína až po Terst na Jadranu“. Americká vláda vyhlásila boj proti rozpínavosti komunistického impéria v březnu 1947 v tzv. Trumanově doktríně. Odmítnutí následně představeného Marshallova plánu Sovětským svazem a jeho budoucími evropskými satelity znamenalo zřetelný signál o rozdělení sfér vlivu. 

„Opouštíme jednu epochu, studenou válku, a vstupujeme do nové epochy,“ uvedl Gorbačov. „Spojené státy a Sovětský svaz vstupují do nové éry vzájemných vztahů,“ potvrdil změnu vztahů obou velmocí Bush. Gorbačov také prohlásil, že SSSR nikdy nezahájí „horkou válku“ proti USA a Bushovi potvrdil svůj záměr nijak nezasahovat do právě probíhajících politických změn ve většině satelitních zemí sovětského bloku.

Oficiálně byla studená válka ukončena 19. listopadu 1990 podpisem společného prohlášení šesti států Varšavské smlouvy a 16 států NATO na summitu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Paříži. Varšavská smlouva, vojenský pakt uzavřený v roce 1955 jako protipól NATO, byla rozpuštěna 25. února 1991. Na konci listopadu 1993 stvrdil konec konfliktu americký Kongres přijetím zákona potvrzujícího, že nepřítel, nazvaný kdysi Reaganem „říší zla“, již neexistuje. 

Pro Gorbačova však byla Malta vítězstvím Pyrrhovým. Dostal sice Nobelovu cenu za mír a termín perestrojka se dostal do slovníků, ale v samotném Rusku se z něj stal postupně jeden z nejméně oblíbených politiků. Svou politikou zahájil proces rozpadu a zániku sovětského impéria, což nikdy neplánoval. Komunistický systém navíc chtěl jen reformovat, on však zanikl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...