Stalin vládl Sovětskému svazu 26 let

Gori – Sovětský diktátor Josif Vissarionovič Džugašvili, všeobecně známý pod přezdívkou Stalin, se do historie nesmazatelně zapsal jako jeden z nejkrutějších tyranů historie a obávaný vůdce Sovětského svazu v jeho nejtužším období. Nejmocnějším mužem Východu se stal v roce 1927 a železnou pěstí mu vládnul do roku 1953, kdy zemřel. Přestože za dobu, kdy stál v čele strany i impéria, zemřely miliony lidí, i 56 let po smrti je tento diktátor v Rusku spíše oslavován než zatracován. Důkazem jsou četné statistiky a ankety veřejného mínění mezi současnými Rusy. Svůj život Stalin začal v rodině zkrachovalého ševce v gruzínském městě Gori 21. 12. 1879.

V devatenácti letech zanechal studií v pravoslavném semináři a stal se profesionálním revolucionářem, který podporoval nejprve sociální demokraty a poté bolševiky. Do jejich čela se dostal na návrh Vladimira Iljiče Lenina v roce 1922. Později však duchovní vůdce komunistické revoluce varoval stranu před povahou nelítostného Gruzínce. „Lenin už jako velmi těžce nemocný někdy od roku 1922 ve světlých chvilkách napsal, že si nepřeje, aby byl Stalin v čele strany právě kvůli své hrubosti. Musíme si uvědomit, že Stalin byl ten, který vedl loupežnické gangy, které hlavním revolucionářům opatřovaly peníze. Lenin chápal, že tento člověk by se do čela země dostat neměl,“ přiblížil redaktor Českého rozhlasu 6 Libor Dvořák.

Poté, kdy zlikvidoval oponenty, zahájil Stalin upevňování své moci a připravoval se na nové rozšíření impéria a revoluce. V následujících letech si zcela podřídil světové komunistické hnutí, zničil všechny potenciální stranické i ideové odpůrce a začal budovat říši a armádu, která měla znovu ovládnout nejdříve bývalé carské impérium a posléze rozšířit revoluce do celého světa. Jeho vláda se nesla v duchu násilné kolektivizace zemědělství, vykonstruovaných procesů a pracovních táborů, gulagů, kterými prošlo více než 14 milionů lidí.

Zemřel 5. března 1953. Jeho ostatky komunisté uložili po boku Lenina do mauzolea na moskevském Rudém náměstí. Při pohřbu bylo během davové hysterie ušlapáno 1500 lidí. Kult osobnosti Stalina odsoudil o tři roky později Nulita Chruščov, jeho zločiny ale v plném světle ukázala až perestrojka v devadesátých letech.

Stalin je třetí osobností Ruska 

I tak ale sovětský diktátor i 56 let po své smrti stále zůstává populární postavou. S jeho jménem si totiž lidé dodnes spojují pořádek a jistotu v zítřek. Koncem roku 2008 se Rusové dozvěděli vítěze ankety „Jméno Ruska“, která po vzoru obdobných zahraničních anket vybírala nejvýznamnější historickou osobnost země a symbol národa. Stalin obdržel 3. příčku za mytickým panovníkem z raně středověké historie Alexandrem Něvským a reformátorem Petrem Stolypinem, který stál v čele ruské vlády v letech 1906 až 1911.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...