Laco Déczi a jiné jazzové hvězdy z celého světa se sem vracejí. Jazz Tibet Club je fenoménem. Spolek přátel jazzu za prostory už pět let platí městu necelých sedm tisíc korun měsíčně. Nyní se ukázalo, že stejnou dobu spolek pronajímá malou část budovy jako vinotéku za šest tisíc korun - a spor byl na světě. „Nikdy jsme si neuvědomili, že by mohl být nějaký prohřešek pronajímat bar,“ diví se předseda Spolku přátel jazzu Jaroslav Švarc. „Vždycky to pro nás byla záležitost srdeční, nebyla to žádná výdělečná věc,“ brání se zakladatel Jazz Tibet Clubu Ervin Schleser. Že restaurace vydělává na kulturu, není v Olomouci neobvyklé. Funguje tak například galerie Caesar.
„Ten model, kdy restaurace vydělávala na provoz klubu, a kdy ho často dotovali ti, kteří za Jazz Tibetem stojí, ze svých peněz a svých jiných podnikatelských aktivit a firem, byl i pro město do značné míry výhodný,“ říká primátor Olomouce Martin Novotný. Nájemkyně vinotéky Jana Šubová nyní žádá město o pronájem celého klubu. Chce jej provozovat sama. „Chci spojit jazzovou muziku s dobrou gastronomií a velmi dobrým pitím a mám v plánu podporovat mladé kapely,“ prozrazuje své plány. Proti tomu ale vznikla ve městě petice. Dnes ji má dostat na stůl primátor. Obě strany sporu chtějí jazz club zachovat. O tom, jestli ho v budoucnu povedou jeho zakladatelé nebo nájemkyně vinotéky, rozhodne městská rada.
Reportáž Martiny Vysloužilové
