Lávka z konce 19. století vznikla pro zaměstnance papíren, kteří po ní chodili do práce. Když závod ukončil provoz, o lávku se už nikdo dál nestaral, a tak chátrala. Dostala se až na seznam nejohroženějších českých památek. „Lávka je v havarijním stavu. Jsou tam uvolněné nosné konstrukce a velmi poškozené jsou zábrany, které zabezpečují lávku proti tomu, aby někdo spadl do říčky. Procházet se po ní je částečně životu nebezpečné,“ zhodnotil stav Marek Fajman z Národního památkového ústavu.
Případné opravy brzdí restituční spory okolo Brněnských papíren, které se stejně jako v případě závodu v Předklášteří u Tišnova táhnou už od roku 1991. Od té doby nikdo do státního podniku významněji nechtěl investovat, když nebyl jasný vlastník. Restituční spor bránil firmě v rozvoji, a nakonec se stal hlavním důvodem krachu firmy před třemi lety. Papírny přitom v regionu působily už od přelomu 17. a 18. století, po roce 1948 došlo k jejich vyvlastnění.
Památkář Marek Fajman o stavu lávky
Naději na záchranu lávky zhatil jeden z restituentů
Zájemce o opravu by přitom byl – městys Doubravník. „V roce 2010 jsme se v zastupitelstvu rozhodli, že se o lávku postaráme. Spojili jsme se s likvidátorkou papíren. Ta nám nabídla, že by nám ji odprodali. Jenže došlo k tomu, že jeden z restituentů kupní smlouvu napadl, asi si myslel, že na tom vydělá víc peněz. V lednu 2011 jsme tak byli nuceni lávku zase vrátit papírnám,“ popsal starosta Doubravníku Zdeněk Kundrata.
Připravený projekt na záchranu památky, jejíž náklady odborníci odhadli na 1,5 milionu korun, tak radnice musela odložit. Teď všichni doufají, že soudní tahanice skončí dřív, než bude lávka nenávratně poškozená. I když po ní už řeku nepřechází zaměstnanci papíren, hojně ji využívají turisti při výletech do okolí.
Papírna v Prudké vznikla na místě bývalých hamrů na zpracování železa. Objekt v roce 1872 koupil od posledního vlastníka majitel papírny v Předklášteří u Tišnova Carl Maxmilian Kopřiva a přeměnil ji postupně v tehdy moderní strojní papírnu. Nový majitel vytvořil prosperující závod, který vyráběl především lukrativní černý papír k balení homolí cukru. Po vynálezu kostkového cukru se papírna musela přeorientovat na jiný sortiment, což si vyžádalo další investice.
V roce 1884 problematickou přepravu surovin a výrobků vyřešila výstavba železnice z Tišnova do Havlíčkova Brodu a vybudování vlečky v blízkosti závodu. Tehdy také vznikla dřevěná lávka, po které se od vlaku chodilo do závodu. Závod byl po roce 1948 znárodněn. Ve výrobě státní podnik pokračoval až do roku 2009, kdy byl určen k likvidaci.
(zdroj: www.doubravnik.cz)