„Bude to leštěná černá žula nero Zimbabwe, která se těží v Jihoafrické republice,“ tvrdil České televizi v roce 2010 autor orloje architekt Oldřich Rujbr. Ukazuje se ale, že toto tvrzení nebylo tak úplně pravdivé. Nad černou žulou se pozastavili studenti stavební fakulty brněnského VUT. Jejich učitel proto udělal rozbor, zda se skutečně jedná o černou žulu. A došel k překvapivému závěru.
„Tato hornina neodpovídá mineralogicky žule, ale odpovídá gabru. Gabro je v přírodě poměrně rozšířený horninový typ,“ říká učitel Lukáš Krmíček z VUT.
Lukáš Krmíček, Fakulta stavební VUT v Brně
„Rozhodně jsme radnici neošidili. Máme od toho doložené certifikace, je skutečně z Jihoafrické republiky. Jsme přesvědčeni, že z těch černých kamenů je to velice kvalitní řešení, ať je to žula nebo gabro,“ odmítá spoluautor orloje Petr Kameník podezření, že místo vzácné žuly zvolili levnější náhražku.
Na radnici informace o tom, že brněnský orloj není vyrobený z černé žuly, žádný poprask nezpůsobila. Podle náměstka primátora Roberta Kotziana je důležité, že materiál odpovídá zadání.
Orloj stojí na náměstí Svobody už třetí rok a velká část Brňanů si na něj stále nezvykla. Těm nejvíc vadí, že neslouží jako slibované hodiny. Spíš než jako ukazatel času se osvědčil jako atrakce pro turisty a automat na skleněné kuličky.
