Ostrava - Je poslední neděle postní neboli Květná a začíná svatý, tzv. pašijový týden. V návaznosti na tradici židovského svátku pesach se Velikonoce slaví v neděli po prvním jarním úplňku.
Začal pašijový týden
Květná neděle – Připomíná památku Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými listy a provolávali „Hosana“ (hebrejsky „zachraň nás“, ovšem ve smyslu zvolání oslavujícím Ježíše jako krále či Mesiáše). Do kostelů se přinášejí ratolesti (nejčastěji vrbové kočičky), jejichž posvěcení zajišťuje ochranu domovů.
GALERIE
videogallery_320440
Modré pondělí, Šedivé úterý – Původ označení těchto dnů není přesně znám, jednalo se zřejmě o tiché a klidné dny určené k rozjímání a duchovní očistě.
Škaredá (Sazometná) středa – Přívlastek „škaredá“ získala středa na základě biblického příběhu, podle něhož se Jidáš na Krista „škaredil“ (žaloval, udal ho). Odtud pak byla odvozena pověra, podle které se v tento den nesměl nikdo mračit, prtože by mu mrzutost zůstala po všechny středy v roce. Název „sazometná“ zase připomíná poslední den uklízení domácností.
Štěpánka Sunková představuje velikonoční kalendář ČT (zdroj: ČT24)
Zelený čtvrtek – Zelený čtvrtek připomíná Ježíšovu poslední večeři s učedníky a ustanovení eucharistie (svátost těla a krve). Zvony podle tradice „odlétají do Říma“ a opět začnou vyzvánět až o Velikonoční noci. Lidé dříve jedli jen zelenou stravu (např. špenát, zelí), aby byli po celý rok zdraví. Jedná se o velmi starý zvyk převzatý z židovské slavnostní večeře Seder (hebrejsky „řád, pořádek“).
Velký pátek – Tento den byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován a pohřben. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady, které mají tří části: bohoslužbu slova (čtou se pašije), uctívání kříže a přijímání. V mnohých farnostech se také koná pobožnost křížové cesty.
Detail obrazu Ukřižování při rekonstrukci
Bílá sobota – Bílá sobota je dnem ticha. Podle tradice byl Ježíš v pekle, kde kázal těm, kteří zemřeli před jeho smrtí. Křesťané prodlévají u Ježíšova hrobu a rozjímají nad jeho utrpením. Mše se neslouží. Po západu slunce, tj. v sobotu večer, začíná velikonoční bdění (tzv. vigilie), a tím také začíná slavnost Kristova vzkříšení. V tento den se světí oheň.
Neděle, Boží hod Velikonoční – Křesťané slaví Ježíšovo zmrtvýchvstání jako svátek života a naděje. V kostelech se světí velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, vejce, chléb a víno.
Pondělí velikonoční – První den po zmrtvýchvstání Ježíše Krista je prakticky nejvýraznějším dnem Velikonoc, přestože není výrazně spjat s žádnou liturgickou tradicí.
Bílá neděle – Druhá neděle velikonoční, která bývá často dnem slavnostního prvního přijímání.
GALERIE
Obrazárna s výtvarnými díly zobrazujícími pašijový příběh