Olomoučtí památkáři se postavili proti výškové stavbě Šantovka Tower

Olomouc – Národní památkový ústav nesouhlasí s projektem výškové budovy Šantovka Tower v Olomouci. Pětasedmdesát metrů vysoká stavba by měla být společně s radnicí druhou nejvyšší budovou ve městě. Výšková dominanta v sousedství historického centra Olomouce by podle památkářů výrazně poškodila panorama města. Proti plánované stavbě se vyslovili i někteří architekti a odborníci z Ústavu dějin umění.

„Záměr výstavby výškového bytového objektu Šantovka Tower je v příkrém rozporu se zájmy státní památkové péče,“ řekl ředitel olomoucké pobočky Národního památkového ústavu František Chupík, podle něhož by budova Šantovka Tower zastínila hlavní městské dominanty, jako je katedrála svatého Václava, radniční věž či kostel svatého Michala.

Chupík upozornil na to, že projekt Šantovka Tower je v rozporu se zásadami rozvoje Olomouckého kraje, regulačním plánem městské památkové rezervace i nařízeními ministerstva kultury. „Nerespektuje stanovisko ministerstva kultury k návrhu nového územního plánu Olomouce,“ uvedl. Chystaná stavba je podle něj i v rozporu s mezinárodními dokumenty, kterými se Česko zavázalo chránit kulturní dědictví.

Společnost SMC Development, která projekt připravila, považuje stanovisko památkového ústavu za podjaté. „Proti stavbě Šantovka Tower se ústav postavil daleko dříve, než měl v rukou jakoukoli dokumentaci. Někteří jeho zaměstnanci veřejně i anonymně stavbu napadají v různých formátech internetových diskusí a s transparenty proti stavbě se ukazují na veřejných akcích,“ řekl mluvčí projektu Juraj Aláč, podle kterého zpráva památkářů není odborná ani objektivní.

Šantovka Tower má mít 22 pater. Náklady na stavbu SMC Development odhaduje na 400 milionů korun. Budova je projektována tak, aby v ní mohlo být asi 80 bytů. Pokud SMC Development získá potřebná povolení, chce stavbu budovy zahájit v roce 2014 a dokončit za 16 až 18 měsíců.

V Olomouci nyní stojí dvě nové výškové budovy. Regionální centrum Olomouc dosahuje 71 metrů a budova Moravské vysoké školy 74 metrů. Nový územní plán, který zatím nevešel v platnost, s dalšími výškovými budovami u městské památkové rezervace nepočítá. Proti jejich stavbě se při přípravě územního plánu vyjádřilo ministerstvo kultury. „Orgán památkové péče stanovisko Národního památkového ústavu obdržel a věcí se bude dále zabývat,“ řekla mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá. Projekt posuzuje i odbor životního prostředí radnice, který investora požádal o odborné posudky vlivu stavby na krajinný ráz a ptactvo. Radnice by posudky měla obdržet do poloviny května.

SMC Development podle dřívějšího vyjádření nehodlá čekat na to, až bude schválen nový územní plán. Pokud získá povolení na základě dosavadního územního plánu, může začít stavět i poté, co vejde v platnost jeho nová verze. Nový územní plán zřejmě začne platit až na začátku roku 2014. Stavba čtvrti Šantovka, která má vzniknout na 11 hektarech, má stát deset miliard korun. Součástí bude obytná čtvrť, obchodní centrum a kancelářský komplex. Na projektu se podílí architekti z londýnského ateliéru Benoy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...