NS: Soud neměl zastavit stíhání bývalého agenta StB kvůli věku

• rdk

19. 11. 201319. 11. 2013|Zdroj: ČT24

Nejvyšší soud v Brně

Zdroj: ČT Brno/Bořivoj Hájek

Brno - Brněnský Nejvyšší soud dnes rozhodoval o stížnosti, kterou podala ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová. Ta nesouhlasila s tím, že Městský soud v Praze loni zastavil stíhání šestaosmdesátiletého Stanislava Tomeše, který se údajně podílel coby bývalý agent komunistické tajné služby na bombovém útoku v roce 1957. Soud jeho stíhání zastavil kvůli vysokému věku a špatnému zdravotnímu stavu. Podle dnešního rozhodnutí justice chybovala, když stíhání bývalého agenta StB zastavila. Výrok je ale pouze akademický, stíhání už není možné obnovit.

Bývalý agent Stanislav Tomeš se údajně podílel na bombovém útoku z května roku 1957, při kterém zemřela manželka štrasburského prefekta. Nálož, jež byla ukrytá v krabici na doutníky, měla odstranit prefekta departamentu Bas-Rhin Andre Tremeauda. Exploze nakonec zabila jeho manželku. Československá tajná služba útok naplánovala coby odvetu za sbližování Německa s Francií. Na akci se údajně podíleli čtyři muži, přičemž soudní proces se dvěma z nich začal až v roce 2006. Dnes už z obviněných žije pouze Stanislav Tomeš.

Ačkoliv konec stíhání je definitivní a Nejvyšší soud je už nemůže znovu zahájit, dnešní verdikt je spíše rozhodnutím pro budoucí podobné případy. Podle Marie Benešové by se nástroj zastavení stíhání kvůli zdravotnímu stavu měl užívat jen ve zcela výjimečných případech. Ministryně spravedlnosti v demisi nesouhlasila se závěry znaleckých posudků. Stanislav Tomeš totiž údajně ještě loni aktivně řídil auto, chodil na střelnici a pracoval na své chalupě. Jeho zdravotní stav tedy neměl být důvodem k zastavení procesu.

Případem bombového atentátu se původně zabýval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který kromě Stanislava Tomeše obvinil také Milana Michela, který před třemi lety zemřel. Dvojice agentů celou dobu popírala, že by balíček s bombou prefektovi poslala.

Dnešní rozhodnutí Nejvyššího soudu může být příkladem pro další podobné kauzy, kdy je vyšší věk obžalovaného možným důvodem k zastavení stíhání. „Jde o akademické rozhodnutí, protože Nejvyšší soud nemůže rozhodnout v neprospěch obviněného. Jde o řízení, kdy rozhodnutí má vliv na podobné kauzy, které by se v budoucnu mohly objevit. Je také vodítkem pro ostatní soudy, jak posuzovat zdravotní stav a délku řízení těchto osob,“ vysvětlil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.