Ještě nedávno šla zemská hranice prostředkem kostelní sakristie. Dnes je toto místo na Jesenicku ze tří stran obehnáno Polskem jako poloostrov mořem. Historie Bílé Vody a současnost jejích obyvatel pocházejících ze všech koutů Evropy je v dokumentu Nová zpráva z konce světa zachycena očima dokumentaristy Marka Dušáka. Na filmu s ním spolupracovali scenárista a zároveň starosta Bílé Vody Miroslav Kocián a dramaturg Vladimír Štvrtňa. Uvedeme na ČT2 v neděli 20. dubna v 16:10 hodin.
Jak se žije v Bílé Vodě, obci na „konci světa“?
Tato odlehlá výspa poblíž polských hranic zažívala už od poloviny 18. století dlouhé období zásadních zvratů. Střídaly se vlivy rakouské, polské, německé a po odsunu většinového obyvatelstva po 2. světové válce sem přišli Češi a Slováci, ale také noví obyvatelé migrující z různých koutů Evropy. Mezi „cizince“, kteří se tady také pokoušeli nalézat nový smysl života nebo alespoň klidné ústraní, patřili později také lidé tělesně a duševně handicapovaní nebo lidé bojující s různými závislostmi.
Kulturní a duchovní atmosféru Bílé Vody určovala už od druhé dekády 18. století piaristická kolej. Války o dědictví Rakouské následně rozdělily území a podřídily Slezsko polskému vlivu. Dalším mezníkem bylo odtržení Sudet a po skončení 2. světové války pak vyhnání německého obyvatelstva. Po válce byly hranice opět vytýčeny jinak a po první vlně osidlování pohraničí přišla v 50. letech integrace řádových sester ze zrušených klášterů a řádů do církevních objektů v Bílé Vodě a jejím okolí. Do nich byly umístěny léčebny, v nichž se řeholnice staraly o postižené chovance. Po roce 1989 se řádové sestry vracely zpět do obnovených působišť všude v republice a situace v péči o handicapované se výrazně proměnila.
GALERIE
Z dokumentu Nová zpráva z konce světa
V této enklávě bylo vždy přednostním zadáním zajištění obživy pro obyvatele. Ať už byla správa věcí veřejných v jakýchkoli rukou, vždy bylo potřeba podpořit řemeslné a výrobní obory a k nim náležící profese. I tato struktura se po roce 1989 rozpadla a největším problémem je nezaměstnanost. Obec má momentálně tři stovky obyvatel, přičemž ještě v roce 1900 jich bylo čtyřikrát víc.
GALERIE
Z dokumentu Nová zpráva z konce světa
Málokdo z dnešních občanů se zde narodil, pracovní příležitosti nejsou skoro žádné. S tím také souvisí už jednou zmiňovaný úbytek obyvatelstva. Přesto se díky tvrdohlavosti několika lidí podařilo nedávno otevřít muzeum Izolace, Internace a Integrace. Tři slova v názvu symbolizují nedávnou historii i nelehké životy svérázných lidí, kteří se z různých důvodů ocitli právě zde.
Vysílání: neděle 20.4.2014 v 16:10 na ČT2
