Zpravodajský web ČT24 strana 5 z 5

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 14. srpna 2026.

Patnáct dní po náporu více než 72 tisíc migrantů na hranici s Marokem má život ve španělské Ceutě daleko k normálu. V exklávě na severu Afriky stále zůstávají tisíce nově příchozích. „Necítíme se bezpečně. Byly už případy bitek, násilnictví a krádeží,“ sdělila turistická průvodkyně v Ceutě Karol. Místní úřady kritizují vládu v Madridu za jejich pomalé vyhošťování. Centrální vláda zatím do exklávy vyslala navíc pět set policistů a pohraničníků. Ti jen ve čtvrtek zastavili dva čluny, které se v mlze snažily proplout na evropskou pevninu.

Stíhačky mise NATO sestřelily v pátek nad ránem dron, který pronikl do lotyšského vzdušného prostoru, oznámily tamní ozbrojené síly. Aliance později zásah potvrdila. Riga kvůli incidentu vyhlásila vzdušný poplach pro několik oblastí na východě země. Finsko ve stejnou dobu omezilo leteckou a námořní dopravu ve východní části Finského zálivu. Neznámý dron se pak v pátek zřítil v zalesněné oblasti Rumunska poblíž hranic s Ukrajinou.

Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu. Ptá se jich, zda veřejně podporují americkou zahraniční politiku, ale i na to, jak omezily využívání svých vojenských základen armádou USA. V pátek to napsala agentura Bloomberg, která má dokument k dispozici.

Italská policie nalezla tři díla francouzských umělců z 19. století v odhadované hodnotě devíti milionů eur (225 milionů korun), která byla odcizena ze soukromého muzea u Parmy. Právě v tomto městě v bytě jednoho z podezřelých policisté obrazy francouzských malířů nalezli. Vloupání do muzea a sídla nadace Magnani Rocca se odehrálo letos v noci na 23. března. Vyšetřováno je v této souvislosti devět Moldavanů a Moldavanek.

Většina požárů v okolí chorvatského letoviska Omiš je již pod kontrolou, uvedl v pátek v podvečer šéf chorvatských hasičů Slavko Tucaković. Kvůli rozsáhlému požáru, který v oblasti vypukl ve čtvrtek večer, bylo evakuováno přes dva tisíce lidí. A to včetně asi 300 českých turistů – večer jich ale zůstávalo v evakuačních centrech už jen pět. Plameny si vyžádaly nejméně jednu oběť a desítky zraněných, informují místní média. Požár je jedním z nejhorších v dějinách Chorvatska.

Oheň v Chorvatsku vznikl podle českého turisty Jiřího Mikešíka ve čtvrtek před půl devátou. Od silnice začal stoupat dým, který se změnil ve velmi rychle se šířící plameny, popsal muž ve vysílání ČT24. Část českých turistů pak v noci prchala před ohněm jen se základními věcmi. Zkušenosti s organizací evakuace měli různé.

Luigi Mangione – podezřelý z vraždy šéfa americké zdravotní pojišťovny UnitedHealthcare Briana Thompsona – v pátek u soudu v New Yorku přiznal, že tohoto muže pronásledoval s cílem ho zabít. Doznáním viny se Mangione vyhne federálnímu procesu, nadále mu však hrozí doživotní trest vězení. Jeho právnička zároveň oznámila, že požádala o zamítnutí obvinění svého klienta z vraždy ve státním procesu, píší agentury. Mangione dříve všechna obvinění ve státním i federálním případu odmítl.

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.