Vilu Stiassny čeká rekonstrukce. Sondy prokázaly zachovalost původních omítek

Brno - Dlouho očekávané rekonstrukce tří nejznámějších brněnských vil jsou v plném proudu. Zatímco Jurkovičova vila je těsně před znovuotevřením a ve vile Tugendhat se naplno staví, v případě vily Stiassny se začalo teprve s průzkumem. Ten odhalil, že vila má původní omítky v nejlepší stavu ze všech tří architektonických památek.

Na rozdíl od proslulých brněnských vil - Tugendhat a Jurovičovy - je méně slavná „vládní“ vila Stiassny teprve na začátku velkých oprav. V těchto dnech restaurátoři zkoumají stav omítek. „Probíhají hloubkové sondy, při nichž se odkrývá souvrství na zdech,“ popsal průzkum zdí restaurátor Jan Knor.

Památkáři už mají první výsledky, které je překvapily a potěšily zároveň. „Sondy potvrdily, že při generální opravě vily v 80. letech nedošlo k zásadní devastaci spodních, původních vrstev omítek jak interiérů, tak exteriéru. Nebude tedy problém odkrýt původní vrstvu,“ řekl mluvčí Národního památkového ústavu Zdeněk Musil.

2 minuty
Zdeněk Musil, mluvčí Národního památkového ústavu Brno, o opravě fasád vily Stiassny
Zdroj: ČT24

A jakou barvu zdí měla vila původně? „Ukázalo se, že i zelená barva venkovních omítek odpovídá původnímu nátěru, jen je o odstín tmavší,“ prozradil Musil.

Fasády vily Tugendhat i Jurkovičovy vily průběžné opravy poznamenaly více

Vila Tugendhat má už průzkumy vnitřních i venkovních fasád za sebou. Původní omítky jsou sice zachovalé, ale dostat se k nim přes dalších sedm až devět vrstev je pro restaurátory oříšek. „Vnitřní omítka byla natřená fermeží, ta vystupuje na povrch a je problém dostat se úplně k základu,“ uvedl stavbyvedoucí oprav vily Tugendhat Michal Malásek. Restaurátoři proto odkryjí původní omítku jen na několika místech pro ukázku.

V Jurkovičově vile se k původní omítce už nebylo možné vrátit vůbec. Při rekonstrukci v 60. letech ji totiž dělníci seškrabali. Nová omítka i nátěr se ale od té z roku 1906 příliš neliší.

Právě Jurkovičova vila, jedna z nejvzácnějších památek secesní lidové architektury, bude ze všech tří známých brněnských vil zpřístupněna jako první už na jaře příštího roku. Vilu Tugendhat čeká znovuotevření v lednu 2012 a vilu Stiassny podle posledních plánů v lednu 2014.

Ve vile Stiassny pobýval i Castro

Funkcionalistickou vilu si nechal v roce 1927 postavit podle návrhu architekta Arnošta Wiesnera textilní průmyslník židovského původu Alfred Stiassny, který vlastnil továrnu v Brně v Přízové, pozdější Vlněnu. Za okupace ji původním majitelům zabavilo gestapo, po válce zůstala státu. Rodina po válce zůstala v USA. Stiassny i jeho manželka Hermína zemřeli v 60. letech v Hollywoodu. Kromě československých prezidentů ve vile bydlel například Fidel Castro. Brněnská "vládní vila" je podle odborníků stejně zajímavá jako nejslavnější brněnská funkcionalistická stavba - vila Tugendhat.

  • Vila Stiassny v Brně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2194/219319.jpg
  • Vila Tugendhat autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1633/163257.jpg
  • Jurkovičova vila v Brně (1905) zdroj: Slavné vily http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2034/203321.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...