Umělá inteligence dokáže předpovědět infarkt až deset let dopředu

Umělá inteligence by mohla do budoucna pomoci lékařům vyhodnocovat riziko infarktu u pacientů. Zjistili to vědci z anglické Oxfordské univerzity, podle kterých by zkoumaný nástroj AI mohl poskytnout přesnější analýzu snímků výpočetní tomografie (CT) a zjistit, jestli pacientům hrozí infarkt, až deset let dopředu. Nová technologie pomohla zlepšit léčbu téměř u padesáti procent zkoumaných pacientů a má potenciál zachránit tisíce životů, uvádí odborníci.

Výzkumníci analyzovali údaje více než čtyřiceti tisíc pacientů z osmi britských nemocnic, kteří podstoupili pravidelné CT vyšetření srdce. V průměru zdravotníci těmto pacientům poskytovali následnou péči po dobu 2,7 roku.

Nástroj AI pak odborníci otestovali v průběhu osmi let na dalších 3393 lidech a zjistili, že dokáže přesně předpovědět riziko infarktu. U 744 pacientů byla riziková skóre předložena lékařům, kteří 45 procentům z nich změnili léčebný plán.

„Zjistili jsme, že někteří pacienti, kteří se dostaví do nemocnice s bolestí na hrudi – a kteří jsou často uklidněni a posláni zpět domů – jsou vystaveni vysokému riziku, že v příštích deseti letech prodělají infarkt, a to i v případě, že nemají žádné známky onemocnění srdečních tepen,“ citoval list The Guardian Charalambose Antoniadese, šéfa Britské nadace pro srdeční onemocnění (BHF), která studii financovala.

„Prokázali jsme, že pokud mají lékaři přesný obraz o riziku, může to změnit a potenciálně zlepšit průběh léčby mnoha pacientů se srdečními obtížemi,“ uvedl Antoniades. „Doufáme, že tento nástroj umělé inteligence brzy zavedeme napříč (britským zdravotním systémem) NHS,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 13 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 15 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 17 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 19 hhodinami
Načítání...