Dinosaury zabil prach, naznačuje simulace dopadu planetky

Dinosaury vyhubil prach, vyplývá z počítačových simulací následků dopadu asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. S odkazem na belgickou studii to napsal list The Guardian.

Kataklyzmatický dopad planetky Chicxulub o průměru deseti až patnácti kilometrů v oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu vyhubil dinosaury. Přesná povaha úderu však vědce zaměstnává již celá desetiletí, přičemž za viníky jsou považovány požáry, následné saze, sopečné erupce a obrovské množství síry.

„Přesné mechanismy zabíjení“, které následovaly po dopadu, jsou ale stále nedostatečně prozkoumané, uvedli belgičtí autoři v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Geoscience. Vědci podle nich věnovali příliš málo pozornosti roli potenciálně bilionům tun prachu, které se po katastrofální události dostaly do ovzduší.

Saze, síra a prach jsou schopny blokovat slunce a přispívat k celosvětové zimě, při které zaniká vegetace, což má ničivé následky pro živočichy.

Aby vědci hlouběji prozkoumali roli jednotlivých faktorů, provedli simulace pradávného klimatu, při nichž zohlednili měření jemných prachových částic získaných z místa v Severní Dakotě, kde se usadila vrstva prachu vzniklá při dopadu Chicxulubu.

Přestal fungovat základní chemický proces

Podle simulací mohl prach zůstat v atmosféře až 15 let po dopadu planetky. Tím, že blokovaly sluneční paprsky, mohly miliardy tun těchto prachových částic zastavit fotosyntézu na téměř dva roky a ochladit planetu až o 15 stupňů Celsia.

Prach, který vznikl z rozemleté žuly a dalších hornin v místě dopadu, „s největší pravděpodobností způsobil poslední hromadné vymírání, protože narušil fotosyntetickou aktivitu,“ uvedl Cem Berk Senel, výzkumný pracovník z belgické Královské observatoře v Bruselu. Podle počítačových modelů by obnovení fotosyntézy mohlo trvat dva roky.

Asteroid, který dinosaury zabil, byl „apokalyptický“, uvedl Steve Brusatte, profesor paleontologie a evoluce na Edinburské univerzitě, který se na studii nepodílel.

„Byl to největší asteroid, který zasáhl Zemi za poslední půl miliardy let, a explodoval silou více než miliardy jaderných bomb dohromady. Ale to není to, co skutečně zabilo dinosaury a 75 procent dalších druhů, které vymřely,“ uvedl.

„To, co skutečně způsobilo jejich zkázu, bylo to, co se stalo poté, když se prach a špína z dopadu asteroidu dostaly do atmosféry a zablokovaly Slunce. Země na několik let potemněla a ochladila se. Asteroid nezabil všechny dinosaury najednou, ale byl to skrytější vrah, který vyvolal opotřebovací válku, v jejímž důsledku zahynuly tři čtvrtiny druhů,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 34 mminutami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 1 hhodinou

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 3 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.