Dinosaury zabil prach, naznačuje simulace dopadu planetky

Dinosaury vyhubil prach, vyplývá z počítačových simulací následků dopadu asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. S odkazem na belgickou studii to napsal list The Guardian.

Kataklyzmatický dopad planetky Chicxulub o průměru deseti až patnácti kilometrů v oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu vyhubil dinosaury. Přesná povaha úderu však vědce zaměstnává již celá desetiletí, přičemž za viníky jsou považovány požáry, následné saze, sopečné erupce a obrovské množství síry.

„Přesné mechanismy zabíjení“, které následovaly po dopadu, jsou ale stále nedostatečně prozkoumané, uvedli belgičtí autoři v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Geoscience. Vědci podle nich věnovali příliš málo pozornosti roli potenciálně bilionům tun prachu, které se po katastrofální události dostaly do ovzduší.

Saze, síra a prach jsou schopny blokovat slunce a přispívat k celosvětové zimě, při které zaniká vegetace, což má ničivé následky pro živočichy.

Aby vědci hlouběji prozkoumali roli jednotlivých faktorů, provedli simulace pradávného klimatu, při nichž zohlednili měření jemných prachových částic získaných z místa v Severní Dakotě, kde se usadila vrstva prachu vzniklá při dopadu Chicxulubu.

Přestal fungovat základní chemický proces

Podle simulací mohl prach zůstat v atmosféře až 15 let po dopadu planetky. Tím, že blokovaly sluneční paprsky, mohly miliardy tun těchto prachových částic zastavit fotosyntézu na téměř dva roky a ochladit planetu až o 15 stupňů Celsia.

Prach, který vznikl z rozemleté žuly a dalších hornin v místě dopadu, „s největší pravděpodobností způsobil poslední hromadné vymírání, protože narušil fotosyntetickou aktivitu,“ uvedl Cem Berk Senel, výzkumný pracovník z belgické Královské observatoře v Bruselu. Podle počítačových modelů by obnovení fotosyntézy mohlo trvat dva roky.

Asteroid, který dinosaury zabil, byl „apokalyptický“, uvedl Steve Brusatte, profesor paleontologie a evoluce na Edinburské univerzitě, který se na studii nepodílel.

„Byl to největší asteroid, který zasáhl Zemi za poslední půl miliardy let, a explodoval silou více než miliardy jaderných bomb dohromady. Ale to není to, co skutečně zabilo dinosaury a 75 procent dalších druhů, které vymřely,“ uvedl.

„To, co skutečně způsobilo jejich zkázu, bylo to, co se stalo poté, když se prach a špína z dopadu asteroidu dostaly do atmosféry a zablokovaly Slunce. Země na několik let potemněla a ochladila se. Asteroid nezabil všechny dinosaury najednou, ale byl to skrytější vrah, který vyvolal opotřebovací válku, v jejímž důsledku zahynuly tři čtvrtiny druhů,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 7 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 10 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 13 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
včera v 09:03

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...