Dinosaury zabil prach, naznačuje simulace dopadu planetky

Dinosaury vyhubil prach, vyplývá z počítačových simulací následků dopadu asteroidu, který před 66 miliony let změnil podobu života na Zemi. S odkazem na belgickou studii to napsal list The Guardian.

Kataklyzmatický dopad planetky Chicxulub o průměru deseti až patnácti kilometrů v oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu vyhubil dinosaury. Přesná povaha úderu však vědce zaměstnává již celá desetiletí, přičemž za viníky jsou považovány požáry, následné saze, sopečné erupce a obrovské množství síry.

„Přesné mechanismy zabíjení“, které následovaly po dopadu, jsou ale stále nedostatečně prozkoumané, uvedli belgičtí autoři v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Geoscience. Vědci podle nich věnovali příliš málo pozornosti roli potenciálně bilionům tun prachu, které se po katastrofální události dostaly do ovzduší.

Saze, síra a prach jsou schopny blokovat slunce a přispívat k celosvětové zimě, při které zaniká vegetace, což má ničivé následky pro živočichy.

Aby vědci hlouběji prozkoumali roli jednotlivých faktorů, provedli simulace pradávného klimatu, při nichž zohlednili měření jemných prachových částic získaných z místa v Severní Dakotě, kde se usadila vrstva prachu vzniklá při dopadu Chicxulubu.

Přestal fungovat základní chemický proces

Podle simulací mohl prach zůstat v atmosféře až 15 let po dopadu planetky. Tím, že blokovaly sluneční paprsky, mohly miliardy tun těchto prachových částic zastavit fotosyntézu na téměř dva roky a ochladit planetu až o 15 stupňů Celsia.

Prach, který vznikl z rozemleté žuly a dalších hornin v místě dopadu, „s největší pravděpodobností způsobil poslední hromadné vymírání, protože narušil fotosyntetickou aktivitu,“ uvedl Cem Berk Senel, výzkumný pracovník z belgické Královské observatoře v Bruselu. Podle počítačových modelů by obnovení fotosyntézy mohlo trvat dva roky.

Asteroid, který dinosaury zabil, byl „apokalyptický“, uvedl Steve Brusatte, profesor paleontologie a evoluce na Edinburské univerzitě, který se na studii nepodílel.

„Byl to největší asteroid, který zasáhl Zemi za poslední půl miliardy let, a explodoval silou více než miliardy jaderných bomb dohromady. Ale to není to, co skutečně zabilo dinosaury a 75 procent dalších druhů, které vymřely,“ uvedl.

„To, co skutečně způsobilo jejich zkázu, bylo to, co se stalo poté, když se prach a špína z dopadu asteroidu dostaly do atmosféry a zablokovaly Slunce. Země na několik let potemněla a ochladila se. Asteroid nezabil všechny dinosaury najednou, ale byl to skrytější vrah, který vyvolal opotřebovací válku, v jejímž důsledku zahynuly tři čtvrtiny druhů,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 2 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 5 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 6 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 8 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.