Schránka se vzorky prachu a hornin, které americká sonda OSIRIS-REx nabrala v roce 2020 na planetce Bennu, v neděli po sedmileté misi úspěšně přistála na Zemi. Ukázal to přímý přenos amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Je to poprvé, co se Spojeným státům podařilo na cizí planetce sesbírat materiál a dopravit ho zpět na Zemi ke zkoumání. Vůbec poprvé se to v roce 2010 podařilo Japonsku.
Schránka se vzorky z planetky Bennu úspěšně přistála na Zemi
Schránku se vzorky vypustila sonda během svého průletu kolem Země ve vzdálenosti zhruba sto tisíc kilometrů. O čtyři hodiny později, v 8:52 místního času (16:52 SELČ), tedy tři minuty před původně plánovaným přistáním, dosedla malá schránka ve vytyčené vojenské oblasti v poušti amerického státu Utah.
Představitelé NASA podle agentury AP poté uvedli, že padák se otevřel ve čtyřikrát větší výšce, než se předpokládalo – asi 6100 metrů nad zemským povrchem– v souladu s tempem zpomalování při sestupu. Později tým pověřený vyzvednutím schránky potvrdil, že je neporušená a nepoškozená.
Mateřská loď se mezitím vydala na novou misi OSIRIS-APEX k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů.
Čtvrt kila horniny
Zajištěné vzorky budou v pondělí převezeny do nové laboratoře v Johnsonově vesmírném středisku NASA v texaském Houstonu. V tomto komplexu jsou již umístěny stovky kilogramů měsíčních hornin, které před více než půlstoletím nasbírali astronauti z programu Apollo.
Vědci odhadují, že v pouzdře z Bennu se nacházejí úlomky z této na uhlík bohaté planetky nejméně v množství, které by se vešlo do jednoho šálku, a o hmotnosti okolo dvou set padesáti gramů. Jistotu ale budou mít až po otevření schránky. Část vzorku se vysypala a odletěla, když jich sonda při sběru nabrala příliš velké množství a kamení zablokovalo víko schránky.
Pohled do minulosti Sluneční soustavy
Mise NASA umožní vědcům zjistit, z jakých látek se planetka Bennu skládá, je ale i pohledem do hluboké minulosti z počátků Sluneční soustavy, který se zachoval ve vesmírném vakuu.
Díky těmto vzorkům „se blížíme pochopení jejího raného chemického složení, vzniku vody a molekul, na kterých je založen život“, řekl astronom Daniel Brown z Nottingham Trent University v Anglii.
„(Přivezené vzorky) jsou zajímavé v tom, že se formovaly v té vzdálenější části Sluneční soustavy a neprošly nějakými geologickými přeměnami. To znamená, že ten materiál nebyl přetavený,“ dodal astronom Petr Fatka z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Sonda OSIRIS-REx odstartovala z mysu Canaveral na Floridě v roce 2016. K planetce dorazila po dvou letech a v roce 2020 pak předvedla několikahodinový manévr, při kterém sestoupila z oběžné dráhy planetky a pomocí robotické paže sesbírala z jejího povrchu výzkumný materiál. Během své pouti urazila celkem 6,2 miliardy kilometrů.
Vzorky z Bennu chtějí zkoumat i Češi
Kamínky a prach, které nyní dosedly na Zemi, představují dosud největší zásilku hornin z jiného tělesa, než je Měsíc. Japonsko, jediná další země, která dopravila na Zemi vzorky z planetky, nasbírala během dvou misí množství, které by se vešlo přibližně na čajovou lžičku. Dvojice japonských sond Hayabusa je přivezla z planetek Ikotawa a Ryugu.
Část vzorku z Ryugu měli možnost analyzovat i čeští vědci. Asi milimetr velké zrnko jim prozradilo mimo jiné to, že se planetka ve své historii musela potkat s vodou.
„Na počátku byly nějaké ultramafické minerály, většinou to byly nějaké olivíny, pyroxeny, které poté hydrolýzou vodou daly vzniknout právě těmto jílovým minerálům,“ dodal Lukáš Petera z oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Právě porovnání vzorků ze dvou různých planetek je podle vědců klíčové. Proto chtějí zažádat i o vzorky z Bennu.