Vědci na Novém Zélandu kvůli obavám o potravinovou bezpečnost v důsledku změn klimatu zkoušejí vypěstovat ovoce v laboratoři, a to bez částí, které se běžně vyhazují, jako je jádřinec jablka nebo slupka pomeranče. Zatímco o laboratorní verzi masa se pokouší několik týmů, u ovoce je to spíš výjimečné.
Vědci ve vládou podporovaném projektu Plant & Food Research ve městě Christchurch na jihu země pěstují ovocnou tkáň z rostlinných buněk. Doufají, že výsledek jejich snažení bude jednou chutnat, vonět a působit jako skutečné ovoce. Pokud bude bez slupek, zamezí se i vzniku odpadu. Vědci věří, že jejich program pomůže zajistit potravinovou bezpečnost země.
„Tady na Novém Zélandu jsme dobří v pěstování konvenčních zahradnických plodin,“ uvedl vedoucí projektu Ben Schon. „Když se ale podíváme do budoucnosti, tak můžeme očekávat mnoho změn kvůli růstu populace, postupující urbanizaci a změně klimatu,“ dodal Schon pro deník Guardian.
Potraviny vypěstované v laboratoři by jednou mohly hrát klíčovou roli v udržitelném zemědělství, ale jsou stále ve velmi rané fázi vývoje, míní vědec z univerzity Massey v Aucklandu Ali Rashidinejad, který se zabývá potravinami, ale nepodílí se na projektu. Koncept je teprve na začátku, a i pokud bude úspěšný, tak bude muset projít klinickými testy a schvalovacím procesem úřadů. To může podle Rashidinejada trvat několik let i desetiletí.
Jídlo pro mladé
Pro rozmach laboratorního ovoce by mohl být brzdou rezervovaný postoj starší generace spotřebitelů. Naopak mladší lidé podle dostupných průzkumů rádi zkoušejí nové potraviny, pokud jsou zdravé a přispívají ke snižování dopadů potravinářství na životní prostředí, uvádí Rashidinejad.
Program Plant & Food Research vznikl před 18 měsíci a zaměřuje se na buňky borůvek, jablek, třešní, broskví, nektarinek, hroznů a tradičního novozélandského ovoce fejchoa. Výzkumníci upozorňují, že dospět k produkci nutričně hodnotného a chutného ovoce může trvat roky a také se vůbec nemusí podařit.
Technologie by mohla mít využití k pěstování ovocných buněk v městské zástavbě, uvádí Sam Baldwin, ředitel strategie v Plant & Food Research. Tato varianta by mohla být levnější a mít menší uhlíkovou stopu než dovoz ovoce z dalekých krajů.
Laboratoř jako pojistka
Laboratorní ovoce by mohlo najít využití v letech, kdy úrodu poškodí nepřízeň počasí, jako jsou bouře nebo záplavy. Cyklon Gabrielle letos zasáhl oblast Hawkes Bay, která je jedním z center novozélandského ovocnářství. Živel navíc přišel v době, kdy se většina pěstitelů kiwi chystala na sklizeň.
„Nejsem si jistý, zda si uvědomujeme, že budeme muset produkovat více potravin pro větší počet obyvatel, ale s menšími plochami pro pěstování a pod stále větším tlakem kvůli změně klimatu. Obvyklý způsob hospodaření by nemusel být schopen tuto potřebu uspokojit,“ upozorňuje Baldwin.
