Půda je domovem zřejmě pro více než polovinu života. Její význam se dlouhodobě podceňuje

Půda je druhově nejbohatší prostředí na světě, žije v ní devadesát procent hub, pětaosmdesát procent rostlin a více než padesát procent bakterií. Popsal to mezinárodní vědecký tým ve studii, podle které je na půdě závislých zřejmě celkem přes polovinu organismů.

„Půda je pravděpodobně domovem 59 procent života, od mikrobů až po savce, což z ní činí výjimečné a nejrozmanitější prostředí na Zemi,“ konstatuje výzkum, o kterém informoval deník Guardian. Skutečné číslo by podle nich mohlo být ale ještě vyšší, protože půda není dostatečně prozkoumaná.

Vědci před touto studií nedokázali říct, které prostředí na Zemi je druhově nejbohatší, uvedl vedoucí studie a ekolog ze švýcarského Federálního výzkumného ústavu pro výzkum lesa, sněhu a krajiny Mark Anthony. „Lidé kolem mě sice často tušili, že by to měla být půda, ale neexistovaly pro to žádné důkazy,“ dodal.

„Organismy v půdě mají velmi důležitý vliv na rovnováhu naší planety,“ řekl Anthony. Na jejich biologické rozmanitosti podle něj záleží víc, než si většina lidí myslí – protože život v půdě ovlivňuje změny klimatu, globální potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.

Půda jako základ

Půda je svrchní vrstva zemské kůry a skládá se ze směsi vody, plynů, minerálů a organických látek. Je také místem, kde se pěstuje 95 procent potravin. Přesto se v minulosti vynechávala z debat o ochraně přírody, právě proto, že o ní lidé vědí jen velmi málo. Jedna čajová lžička zdravé půdy může obsahovat až miliardu bakterií a více než jeden kilometr hub.

Vědci použili hrubý odhad, podle kterého na Zemi existuje zhruba 100 miliard druhů. Pomocí analýzy dat pak počítali, kolik se jich nachází v půdě. Mezi další stanoviště, která zkoumali, patří mořské prostředí, sladké vody, dno oceánů, vzduch, zastavěné prostředí a hostitelské organismy, jako je člověk.

U odhadu je velké rozpětí chyb, takže by mohlo jít o 44 až 76 procent všech organismů. „Nejvíce mě překvapila náročnost tohoto úkolu a to, jak velké rozdíly v našich odhadech existují u mnoha velkých skupin, zejména u bakterií a virů, dvou nejrozmanitějších forem života na Zemi,“ řekl Anthony. „I když skutečná rozmanitost leží někde v tomto rozmezí, náš výzkum je prvním realistickým odhadem globální rozmanitosti v půdě a my ji potřebujeme k tomu, abychom se mohli zasadit o život v půdě tváří v tvář krizi biologické rozmanitosti a klimatu,“ dodal.

Podle studie Global Land Outlook, kterou podpořila OSN, je třetina půdy na planetě silně znehodnocená – jen v důsledku intenzivního zemědělství se každoročně ztrácí 24 miliard tun úrodné půdy. Půdu poškozuje také znečištění, odlesňování a globální oteplování. Podle vědců pomůže ke zvýšení biodiverzity půdy přijetí méně intenzivních zemědělských postupů, větší regulace nepůvodních invazních druhů a zvýšení ochrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 2 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 4 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 5 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 9 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 11 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...