Experiment zkouší snížit překyselení oceánu. Vědci tak zlepšují jeho schopnost pohlcovat oxid uhličitý

Tým vědců se snaží změnit chemické složení oceánu, aby byl schopnější pohlcovat oxid uhličitý. Zatím jen v malém rozsahu, ale pokud by experiment uspěl, rádi by ho rozšířili.

Když člověka pálí žáha, může za to moc kyselé prostředí v žaludku. Lékem jsou takzvaná antacida, která kyselost snižují. A úplně stejným způsobem se teď vědci snaží pomoci oceánům proti změně klimatu.

Dvouletý experiment společnosti Vesta probíhá ve Spojených státech, na pláži asi dvě hodiny autem od New Yorku. Vymysleli způsob, jak pomocí minerálů způsobit, aby oceán pohlcoval mnohem více oxidu uhličitého. A věří, že jejich řešení by mohlo fungovat kdekoliv jinde po celém světě. Zatím ale bez důkazů – teprve totiž v terénu zkoumají, jak to celé v reálném prostředí funguje. 

Jde o jednu z mnoha společností, které zkoumají neobvyklá řešení pro odstraňování uhlíku z atmosféry. Tvrdí, že je to nezbytné – globální teploty se rychle blíží zvýšení o 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň a státy omezují emise příliš pomalu na to, aby to trend globálního oteplování zvrátilo. Vědci, podnikatelé i investoři stále častěji hledají řešení v oceánech, které pokrývají sedmdesát procent planety a již nyní pohlcují více než čtvrtinu skleníkových plynů vypouštěných každý rok.

Olivín proti klimatické změně

Vesta zahájila svůj projekt vloni v červenci. S pomocí dobrovolníků nanesla asi 400 metrů krychlových olivínu na místní pláž a nechala ho tam přirozeně se rozmístit do oceánu v okolí.

Strategie potlačování kyselosti oceánů spočívá v urychlení přirozeného geochemického procesu zvětrávání, který pomáhá zastavit přehřívání planety v dlouhém časovém měřítku. Tyto chemické reakce nakonec přenášejí CO2 z atmosféry do hlubin oceánu a nakonec do zemské kůry. Zrychlení tohoto procesu teoreticky umožní odčerpat více CO2 z atmosféry a přispěje k omezení globálního oteplování.

Podle vedoucí vědeckého oddělení společnosti Vesta Grace Andrewsové první výsledky odběru vzorků z loňského roku naznačují, že v pilotním projektu zatím všechno funguje podle plánu. První sledování pomocí uzavřených komor umístěných na mořském dně ukázalo, že olivín zvyšuje zásaditost mořské vody – a studie ekosystému zatím nezjistily žádné těžké kovy, které by se hromadily v tělech bezobratlých, jako jsou červi a měkkýši.

Společnost spočítala, že projekt North Sea Beach odstraní z atmosféry zhruba 400 tun CO2 – a to i po započtení emisí z těžby, mletí a přepravy olivínu z Norska. Pilotní projekt nezmění klima, říká Andrewsová. „Je to jen důkaz, že koncept funguje.“ 

Je to reálné? A bezpečné?

Podnik odhaduje, že k odstranění jedné tuny CO2 z atmosféry je zapotřebí přibližně 1,4 tuny olivínu v závislosti na lokalitě; pokud by měl projekt fungovat v opravdu velkém rozsahu, znamenalo by to rozsáhlou těžbu. Z tak malého projektu nebude snadné extrapolovat ani potenciální dopady na ekosystémy včetně nebezpečí kontaminace těžkými kovy.

„Společnost má zatím docela dobré výsledky s malým množstvím olivínu, ale co se stane, až začneme s rozšiřováním?“ ptá se spoluředitel Institutu pro právo a zásady ohledně odstraňování uhlíku Americké univerzity ve Washingtonu William Burns. „Myslím, že potřebujeme další výzkum možných rizik.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 21 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 23 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...