Astronomové objevili vlákna směřující k černé díře uprostřed galaxie. Měří celé světelné roky

Astronomové objevili stovky podivných vesmírných vláken, která směřují k supermasivní černé díře v srdci Mléčné dráhy.

Vlákna měří pět až deset světelných roků. Při pohledu ze Země připomínají tečky a čárky morseovky, jen v obřích rozměrech. Od galaktického středu, v němž se skrývá neviditelná superhmotná černá díra Sagittarius A*, se rozprostírají jako roztříštěná ramena obrovského kola. Od Země leží asi 25 tisíc světelných let.

Na pozoruhodné objekty narazili astronomové, když pomocí radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice snímkovali po dobu dvou set hodin galaktické jádro. Astrofyzik Farhad Yusef-Zadeh, který se na výzkumu podílel, byl z objevu nadšený, na první pohled totiž bylo patrné, že všechna nalezená vlákna vedou k centrální černé díře, a jsou s ní tedy nějakým způsobem spojená.

Není to poprvé, co vědci takové objekty pozorovali. Už před čtyřiceti lety objevili astronomové podobná, ale mnohem větší vlákna, jak obklopují černou díru v srdci Mléčné dráhy. Tehdy je objevil dalekohled Very Large Array v Novém Mexiku. Tyto struktury visí kolmo k rovině disku Mléčné dráhy a měří 150 světelných let.

Původ nově objevených vláken, kterých je výrazně více než těch nalezených dříve, není jasný. Mají ale fyzikální vlastnosti, které se dají měřit: například disponují silným magnetickým polem a vyzařují rádiové vlny.

Podle Yusefa-Zadeha byli vědci včetně něj tak pohlcení snahou vysvětlit zmiňovaná dlouhá kolmá vlákna, že si existence těch kratších prakticky nevšimli. „Kladli jsme důraz na pochopení vertikálních vláken. Horizontální struktury jsme jaksi nezaregistrovali,“ přiznal Yusef-Zadeh pro deník Guardian. „Proto jsme byli tak překvapení, když jsme najednou objevili novou populaci struktur, které zřejmě směřují směrem k černé díře.“

Odhalené struktury v nitru galaxie

„Nebýt MeerKAT, tak bychom tyto objekty nikdy neobjevili,“ dodal vědec. „Nikdy předtím jsme nebyli schopni věnovat takové množství času sledování středu galaxie.“ Jeho tým vlákna odhalil, když odfiltroval šum ze snímků a pak odstranil pozadí. Popsal je pak v odborné studii, která vyšla v časopisu Astrophysical Journal Letters.

Co jsou zač, to zatím není jasné, vědci mohou jen spekulovat, nicméně jde o domněnky založené na základě znalosti fyziky a dalších podobných procesů, které vědci dříve pozorovali. Autoři předpokládají, že tato kratší vlákna vznikla jiným procesem než větší vertikální vlákna.

Yusef-Zadeh se domnívá, že výron materiálu z velmi blízkého okolí černé díry asi před šesti miliony lety narazil do okolních hvězd a plynných mračen a vytvořil tak pruhy horkého plazmatu, které směřují zpět k černé díře. Tento efekt podle něj připomíná rozfoukávání kapek barvy po plátně fénem.

Za rozptyl vláken podle něj mohou srážky těchto výtrysků s jinými vesmírnými objekty. Astronomové doufají, že studiem kosmických vláken lépe porozumí rotaci centrální černé díry Mléčné dráhy a také akrečnímu disku materiálu, který kolem ní víří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 9 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 10 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 14 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 15 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 16 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
7. 12. 2025

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
7. 12. 2025
Načítání...