Astronomové objevili vlákna směřující k černé díře uprostřed galaxie. Měří celé světelné roky

Astronomové objevili stovky podivných vesmírných vláken, která směřují k supermasivní černé díře v srdci Mléčné dráhy.

Vlákna měří pět až deset světelných roků. Při pohledu ze Země připomínají tečky a čárky morseovky, jen v obřích rozměrech. Od galaktického středu, v němž se skrývá neviditelná superhmotná černá díra Sagittarius A*, se rozprostírají jako roztříštěná ramena obrovského kola. Od Země leží asi 25 tisíc světelných let.

Na pozoruhodné objekty narazili astronomové, když pomocí radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice snímkovali po dobu dvou set hodin galaktické jádro. Astrofyzik Farhad Yusef-Zadeh, který se na výzkumu podílel, byl z objevu nadšený, na první pohled totiž bylo patrné, že všechna nalezená vlákna vedou k centrální černé díře, a jsou s ní tedy nějakým způsobem spojená.

Není to poprvé, co vědci takové objekty pozorovali. Už před čtyřiceti lety objevili astronomové podobná, ale mnohem větší vlákna, jak obklopují černou díru v srdci Mléčné dráhy. Tehdy je objevil dalekohled Very Large Array v Novém Mexiku. Tyto struktury visí kolmo k rovině disku Mléčné dráhy a měří 150 světelných let.

Původ nově objevených vláken, kterých je výrazně více než těch nalezených dříve, není jasný. Mají ale fyzikální vlastnosti, které se dají měřit: například disponují silným magnetickým polem a vyzařují rádiové vlny.

Podle Yusefa-Zadeha byli vědci včetně něj tak pohlcení snahou vysvětlit zmiňovaná dlouhá kolmá vlákna, že si existence těch kratších prakticky nevšimli. „Kladli jsme důraz na pochopení vertikálních vláken. Horizontální struktury jsme jaksi nezaregistrovali,“ přiznal Yusef-Zadeh pro deník Guardian. „Proto jsme byli tak překvapení, když jsme najednou objevili novou populaci struktur, které zřejmě směřují směrem k černé díře.“

Odhalené struktury v nitru galaxie

„Nebýt MeerKAT, tak bychom tyto objekty nikdy neobjevili,“ dodal vědec. „Nikdy předtím jsme nebyli schopni věnovat takové množství času sledování středu galaxie.“ Jeho tým vlákna odhalil, když odfiltroval šum ze snímků a pak odstranil pozadí. Popsal je pak v odborné studii, která vyšla v časopisu Astrophysical Journal Letters.

Co jsou zač, to zatím není jasné, vědci mohou jen spekulovat, nicméně jde o domněnky založené na základě znalosti fyziky a dalších podobných procesů, které vědci dříve pozorovali. Autoři předpokládají, že tato kratší vlákna vznikla jiným procesem než větší vertikální vlákna.

Yusef-Zadeh se domnívá, že výron materiálu z velmi blízkého okolí černé díry asi před šesti miliony lety narazil do okolních hvězd a plynných mračen a vytvořil tak pruhy horkého plazmatu, které směřují zpět k černé díře. Tento efekt podle něj připomíná rozfoukávání kapek barvy po plátně fénem.

Za rozptyl vláken podle něj mohou srážky těchto výtrysků s jinými vesmírnými objekty. Astronomové doufají, že studiem kosmických vláken lépe porozumí rotaci centrální černé díry Mléčné dráhy a také akrečnímu disku materiálu, který kolem ní víří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 58 mminutami

Teplotní rekordy padly na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
před 17 hhodinami

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 18 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 21 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 21 hhodinami

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
29. 7. 2026

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.