Záhadné Tullyho monstrum nebyla ryba, tvrdí Japonci. Pravěké tajemství ale dál čeká na objasnění

Velikostí nenápadný, tvarem těla pozoruhodný. Tullyho monstrum je tvor, který obýval pravěké oceány a od objevení v 50. letech minulého století mate vědcům hlavy, protože ho neumějí zařadit. Nový výzkum publikovaný v odborném časopise Palaeontology vyloučil, že by to byl obratlovec.

Tullyho monstrum je jedním z nejzáhadnějších a nejbizarnějších tvorů, kteří se kdy pohybovali po naší planetě. Živočich jménem Tullimonstrum gregarium žil asi před 300 miliony let a už víc než půlstoletí mate paleontology. Nejsou schopní ho zařadit do žádné kategorie – jeho podivný vzhled nepřipomíná nic, co by na světě kdy žilo. 

Nedávno skupina vědců navrhla hypotézu, že Tullimonstrum mohl být obratlovec podobný kruhoústým, tedy primitivním vodním tvorům, jako jsou sliznatky nebo mihule. Pokud by to byla pravda, pak by Tullimonstrum potenciálně vyplnilo mezeru v evoluční historii raných obratlovců. Dosavadní studie tuto hypotézu podpořily i zamítaly.

Ústní otvor moderní mihule mořské se zřetelnými zuby a jazykem
Zdroj: Wikimedia Commons
Pasliznatka jihoafrická
Zdroj: Wikimedia Commons

Teď přišel tým japonských vědců s tím, že zná odpověď na tuto paleontologickou záhadu. Na základě analýzy s pomocí špičkové 3D zobrazovací technologie tvrdí, že to žádný obratlovec nebyl. Nejsou nicméně schopní říct, o jaký typ bezobratlého živočicha se jednalo.

Příběh netvora

Tvor zaměstnává vědeckou pozornost od padesátých let 20. století. Tehdy se Francis Tully věnoval svému koníčku – sbírání zkamenělin – v lokalitě známé jako Mazon Creek Lagerstätte ve státě Illinois a objevil „něco“, co později dostalo jméno po něm: Tullyho monstrum.

Asi patnáct centimetrů dlouhý tvor žil podle všeho v pravěkém oceánu před 300 miliony let, dávno před dinosaury. A na rozdíl od kostí dinosaurů nebo tvorů s tvrdou skořápkou, které se často nacházejí jako fosilie, mělo Tullyho monstrum tělo měkké.

Mazon Creek Lagerstätte je jedním z mála míst na světě, kde byly vhodné podmínky pro to, aby se otisky těchto mořských živočichů podařilo detailně zachytit v bahně z mořského dna, než se stihnou rozpadnout. Už jen tím je tento tvor unikátní, jinak toho totiž ví věda o „měkkých“ tvorech jen pramálo.  

Vědci: Hypotéza o obratlovci je neudržitelná

„Myslíme si, že záhada, jestli se jedná o bezobratlého, nebo obratlovce, je vyřešená,“ uvedl  nyní Tomoyuki Mikami, v době vzniku studie doktorand na Graduate School of Science na Tokijské univerzitě a v současnosti vědecký pracovník Národního muzea přírody a vědy.

„Na základě spousty důkazů je hypotéza o obratlovci Tullyho monstra neudržitelná. Tím nejdůležitějším je, že Tullyho monstrum mělo v oblasti hlavy segmentaci, která vycházela z jeho těla. Tato vlastnost není známá u žádné linie obratlovců – což naznačuje, že byl příbuzný neobratlovcům.“

Tým studoval více než sto padesát těchto zkamenělých tvorů a více než sedmdesát dalších fosilií zvířat z Mazon Creeku. Pomocí 3D laserového skeneru vědci vytvořili barevné trojrozměrné mapy zkamenělin, které prostřednictvím barevných variací ukazovaly drobné nerovnosti, jež se na jejich povrchu vyskytovaly – a které nejsou očima ani pod mikroskopem viditelné.

Rentgenová mikropočítačová tomografie (která využívá rentgenové záření k vytvoření příčných řezů objektem, takže lze vytvořit 3D model), byla také použita k pohledu na jeho „chobot“ – tedy  podivný podlouhlý orgán umístěný v hlavě. Tato 3D data ukázala, že znaky, které se dříve považovaly za důkaz toho, že jde o obratlovce, ve skutečnosti nic takového nejsou.

Neznámý rodokmen

Vědci jsou teď sice na základě této studie přesvědčení, že Tullyho monstrum nebylo obratlovec, ale stále nadále nemají ponětí, kam s ním. Možností je mnoho. Mohlo by jít o zástupce bezlebečných, jako jsou dnešní kopinatci, ale také o prvoústé, což by znamenalo, že jde o příbuzného moderních škrkavek nebo žížal.

Kopinatec plžovitý
Zdroj: Wikimedia Commons

Zkameněliny, jako je Tullyho monstrum, současně ukazují, jak obtížné je pro paleontology odvyprávět příběh minulosti planety Země. „Existovalo mnoho zajímavých živočichů, kteří se ale nikdy nedochovali jako zkameněliny,“ dodává Mikami. „V tomto smyslu je výzkum zkamenělin z Mazon Creeku důležitý, protože poskytuje paleontologické důkazy, které nelze získat z jiných lokalit. Je zapotřebí dalšího a dalšího výzkumu, abychom ze zkamenělin z Mazon Creeku získali důležité poznatky pro pochopení evoluční historie života.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...