Vědci pozorovali příznaky autismu u půlročních kojenců. Může to pomoci s diagnostikou

Odhalit příznaky autismu se u dětí dosud nedařilo dříve než před druhým rokem věku. Teď ale vědci našli způsob, jak některé z příznaků poznat mnohem dříve. Metoda sice zatím není dokonalá, ale její autoři doufají, že v budoucnu pomůže přijít na problém včas.

Nová studie vědců z Uppsalské univerzity a Karolínského institutu ukazuje, že u dětí, u nichž se později rozvinou příznaky autismu, se již od pěti měsíců věku projevuje odlišná aktivita ve zrakové kůře mozku při pozorování určitých typů pohybu.

Toto zjištění může naznačovat, že autisté vnímají své okolí odlišným způsobem už od útlého věku – a to může mít vliv na jejich vývoj a učení.

Autismus se popisuje jako problémy v sociální komunikaci spolu s omezenými a opakujícími se rysy v chování a zájmech. Výzkumy ale ukazují, že to je jen malá část toho, čím se autisté odlišují, i když ta nejvíce viditelná. Mají také odlišné vnímání různých podnětů a reakce na ně.

Řada studií prokázala souvislost mezi autismem a obtížemi při vnímání celých jednotek ve vizuálních pohybových vzorcích, například když hejno ptáků tvoří na obloze společný pohyb, autista vidí jednotlivá zvířata, ale nevnímá je jako celek. Schopnost integrovat pohybové signály do celkového obrazu je důležitá z hlediska schopnosti správně vnímat, jak se objekty pohybují ve vztahu k divákovi.

Nová studie, která vyšla v časopise Communications Biology, zkoumala aktivitu v mozku pětiměsíčních kojenců sedících na klíně rodičů při sledování různých typů vizuálních informací. Vědci měřili, jak reakce mozku dětí na jednoduché vizuální změny světla (například čára měnící směr), tak na složitější obrazce, kde byla testována schopnost vidět celé jednotky.

Při hodnocení vědci použili technologii EEG, která zaznamenává slabé elektrické signály přirozeně vznikající v mozkové kůře při zpracování informací. Signály měřili pomocí elektrod umístěných kolem hlavy na speciálně upravené čepici.

Jiný pohled na realitu

Ukázalo se, že děti, které později – ve třech letech – vykazovaly mnoho klasických příznaků autismu, měly odlišnou mozkovou aktivitu, když se na obrazovce zobrazovaly složité pohybové vzorce. To naznačuje, že mozek autistů zpracovává vizuální pohyb odlišně již od raného dětství. Jednodušší vizuální změny naopak vyvolávaly jasnou a podobnou odezvu v mozcích všech dětí.

„Vidět tento rozdíl několik let před rozvojem příznaků autismu je něco zcela nového a přispívá to k našemu pochopení toho, jak vypadá raný vývoj autismu. Autismus má silnou dědičnou složku a je pravděpodobné, že rozdíly, které pozorujeme ve zrakovém vnímání v dětství, souvisejí s genetickými rozdíly,“ vysvětluje Terje Falck-Ytter, profesor na katedře psychologie na Uppsalské univerzitě a vedoucí studie.

„Subjektivní prožívání vizuálního pohybu kojenci můžeme pouze odhadovat. Vzhledem k výsledkům a předchozím studiím vztahu mezi mozkovou aktivitou a prožíváním u dospělých s touto diagnózou je však pravděpodobné, že jej prožívají odlišným způsobem. Je také možné, že toto zjištění souvisí s vnímáním složitých pohybů, jako je interpretace výrazu obličeje,“ doplňuje vědec.

Naděje pro budoucnost

Studie je součástí rozsáhlejšího výzkumného projektu EASE (Early Autism Sweden), na kterém spolupracují Uppsalská univerzita a Centrum neurovývojových poruch při Karolínském Institutu (KIND). Když byly dětem tři roky, bylo u nich provedeno standardizované pozorování hry s psychologem a na jeho základě každé dítě obdrželo hodnocení míry autismu. 

„V současné době nelze autismus přesněji diagnostikovat dříve než kolem dvou až tří let věku, ale doufáme, že více poznatků o raném vývoji nám v budoucnu umožní provádět tato hodnocení dříve. Rodiny by tak mohly snáze získat podporu a snad i individualizovanou výuku. Mohlo by to také podnítit zcela nový výzkum raných intervencí. Je ale důležité zdůraznit, že přesnost měření EEG byla příliš nízká na to, aby bylo možné předpovědět vývoj jednotlivých dětí. Je proto příliš brzy na to, abychom mohli říci, jestli bude mít tato metoda klinickou hodnotu například pro včasnou detekci,“ uzavírá Falck-Ytter.