Stárnoucí populace méně drží při sobě, ukázal výzkum na makacích. Důsledky jsou zajímavé i pro lidstvo

Čím je populace celkově starší, tím víc se snižuje její soudržnost a tím méně je vnitřně propojená. Vědci to popsali u makaků, což jsou evolučně velmi blízcí příbuzní člověka. Je možné, že podobné procesy fungují i v lidské společnosti.

Lidé a opice mají spoustu společného. A lidé a primáti jsou v řadě vlastností, zejména těch společenských, takřka totožní. Nový výzkum sledoval makaky rhesus, kteří žijí na slavném „Opičím ostrově“ v Portoriku. A odhalil další aspekt, v němž jsou našimi „dvojčaty“.

Vědci po mnohaletém sledování zvířat v jejich přirozeném prostředí odhalili, že samice makaků s přibývajícím věkem „aktivně zmenšují velikost svých sociálních sítí a upřednostňují stávající vazby.“ Zjednodušeně řečeno: mají méně přátel, ale o to víc si váží těch z minulosti. Stejný fenomén je dobře známý také u lidí.

Pozorované populace makaků, které měly maximálně dvacet procent starých jedinců, nijak tímto složením netrpěly, kdyby došlo k překročení této hranice, měly by už problémy. Vědci samozřejmě nemohou skupinami takto neeticky manipulovat, ale otestovali to v počítačové simulaci. Když do ní zadali vysoké procento přestárlé populace, snížila se v celkové skupině soudržnost i propojení.

„Jak pro lidi, tak pro makaky může zaměření na blízké přátele a rodinu v pozdějším věku přinést řadu výhod,“ uvedla Erin Siracusová z Exeterského centra pro výzkum chování zvířat. „Cílem naší studie bylo zjistit, jaký vliv mají tyto individuální změny související s věkem na to, jak dobře je společnost celkově propojená,“ popsala. 

Menší přenos informací, ale i nemocí

Výzkumníci pod jejím vedením měli k dispozici informace o šesti skupinách opic, které shromažďovali po dobu dlouhých osmi let. Zachytili v nich celkem 19 sociálních sítí.

„První věc, kterou jsme zjistili, je, že starší samice makaků jsou špatnými influencery. Tím, že mají méně přátel, jsou starší samice méně schopné předávat znalosti a zkušenosti mimo svůj bezprostřední sociální okruh,“ popisuje primatoložka.

„Zjistili jsme podstatné důsledky pro strukturu sociální sítě. To by mohlo ovlivnit řadu důležitých věcí, jako je přenos informací a spolupráce, ale současně by to mohlo také omezit šíření nemocí,“ uvedla profesorka Lauren Brentová.

Tento výzkum je podle ní významný nejen pro populace makaků, ale může z něj hodně získat i lidstvo. „Stárnutí populace bude u lidí jednou z nejvýznamnějších sociálních proměn 21. století,“ dodává. „Naše zjištění naznačují, že by to mohlo mít dalekosáhlé dopady na strukturu našich společností a jejich fungování.“

Svět v nerovnováze

Vzhledem k tomu, že se očekává, že se celosvětová lidská populace starší 60 let do roku 2050 zdvojnásobí, mohou se podle těchto zjištění výrazně změnit sociální struktury, soudržnost a propojenost.

Zatímco lidská populace stárne, některé populace zvířat v průměru mládnou, což může mít rovněž závažné důsledky.

Například starší sloní samci jsou často cílem lovců trofejí kvůli jejich velkým klům. Studie Exeterské univerzity z roku 2021 zjistila, že sloní samci jsou agresivnější vůči takovým věcem, jako jsou auta s turisty, když je v blízkosti méně starších samců. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 5 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...