Nebyl to kyj, ale dřevěný pyj, zjistili archeologové u římského artefaktu

Britští archeologové prozkoumali dva tisíce let starý dřevěný předmět, který je podle nich jediným známým umělým penisem z doby římské v životní velikosti. Podle deníku The Guardian možná nebyl používán jako sexuální hračka, ale jako tlouček ve tvaru pyje nebo součást sochy, které se lidé dotýkali pro štěstí.

Dřevěný předmět byl nalezen už začátkem 90. let minulého století v místech římské pevnosti Vindolanda v dnešním hrabství Northumberland na severu Anglie. Tehdy ho ovšem archeologové v katalogu popsali jako nástroj pro zašívání, pozdější interpretace ho považovaly za dřevěný kyj. „Musím se přiznat: Částečně si myslím, že je naprosto jasné, že je to penis. Nevím, kdo udělal zápis v katalogu. Možná to byl někdo, kdo se styděl nebo kdo si myslel, že Římané by takové bláznivé věci nedělali,“ řekl archeolog Rob Collins, který přednáší na univerzitě v Newcastlu.

The Guardian přitom připomíná, že ztvárňování mužského přirození bylo v době římské běžné. Pyje se objevovaly na mozaikách, freskách, na keramice nebo jako přívěsky na krk.

Vindolanda
Zdroj: Antiquity

Artefakt z římské Británie

Penis z Vindolandy je zhotovený ze dřeva jasanu a měří asi 16 centimetrů, nicméně vědci se domnívají, že byl původně delší, protože dřevo má tendenci se zmenšovat a deformovat. Jde o první známý příklad samostatného dřevěného penisu nalezeného na území ovládaném kdysi Římany. Byl objeven v příkopu spolu s desítkami bot a oděvních doplňků a odpadků z řemeslnictví, jako jsou odřezky kůží. Spolu s těmito předměty tam byl nalezen i opracovaný roh, a proto se možná dříve archeologové domnívali, že jde o nástroj pro zašívání.

Collins uvedl, že na dřevěném penisu je unikátní to, že nejde o miniaturní předmět, ale o objekt v životní velikosti. „Je to důležité i vzhledem k tomu, že dřevo normálně nevydrží, neznáme žádné podobné případy,“ dodal. Fascinující je pro něj velikost pyje i nejistota ohledně toho, k čemu ho lidé v minulosti používali. „Vedli jsme zajímavé diskuze,“ připustil.

Dřevený pyj
Zdroj: Vindolandia

Falické předměty se kdysi používaly k ochraně před zlem. Výzkum ukázal, že penis z Vindolanda má jasně hladší konce, což nasvědčuje tomu, že byl používán delší dobu.

Vědci mají tři teorie o tom, k čemu mohl sloužit. Podle první byl využíván k účelům souvisejícím se sexem. Mohlo jít o hračku, ale Collins upozorňuje, že takové předměty nebyly „vždy používány pro uspokojení, může jít o mučicí nástroj“. „S používáním označení sexuální hračka bych byl velmi opatrný,“ dodal. Připomněl, že ve starověkém Řecku a Římě se umělé penisy používaly, avšak je podle něj udivující, že se takový předmět našel na severním okraji říše, a ne v jejím srdci někde v Itálii.

Podle druhé teorie sloužil dřevěný penis k roztloukání různých kulinárních nebo lékařských přísad. Díky jeho velikosti se s ním mohlo dobře pracovat a jeho tvar by dodal drcenému materiálu magické vlastnosti.

Třetí teorie předpokládá, že se vkládal do sochy, které se kolemjdoucí dotýkali pro štěstí, nebo aby je ochránila před smůlou. To bylo ve starověkém Římě běžné. Taková socha by zřejmě stála u vchodu do důležité budovy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 12 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 16 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 19 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...