Lidé, kteří užívají vitamin D, páchají méně sebevražd, ukazuje rozsáhlá studie

Vitamin D se v poslední době ukázal jako velmi účinný proti širokému spektru problémů. Podle robustní studie na amerických veteránech to vypadá, že pomáhá i pro zlepšování psychického stavu.

Lidé, kteří užívají potravinové doplňky s vitaminem D, méně často páchají sebevraždy a méně často trpí sebepoškozováním. Vědci tuto souvislost popsali u rozsáhlé skupiny bývalých amerických vojáků, tedy lidí, kteří trpí těmito problémy nadprůměrně často. Pravděpodobnost úmrtí vlastní rukou je u nich asi jedenapůlkrát vyšší než u ostatních dospělých.

Existence souvislosti mezi lepším psychickým stavem a vitaminem D je podle autorů studie v časopise PLoS ONE jasná, zatím ale nelze říci, že jde o souvislost příčinnou, tedy jestli opravdu užívání tohoto vitaminu může za lepší duševní stav veteránů. „Pokud se to potvrdí i v klinických studiích, pak by se vitamin D mohl používat, protože je snadno dostupný, cenově přijatelný a relativně dost bezpečný,“ píší autoři.

Výsledky jsou podle nich dostatečně robustní, data totiž pocházela od několika set tisíc osob, o jejichž údaje se stará americké ministerstvo pro záležitosti veteránů. V nich vědci snadno našli dost lidí, kteří užívali vitamin D, jež mohli srovnávat s těmi, kdo tento suplement nekonzumují. Rozdíl byl opravdu markantní. Ti, kdo vitamin užívali, měli o 44 procent méně pokusů o sebevraždu.

Vědci dále zjistili, že souvislost mezi doplňky vitaminu D a snížením rizika sebevraždy byla ještě výraznější u černošských veteránů. V této podskupině souvisela látka s přibližně šedesátiprocentním snížením rizika sebevražedných pokusů a sebepoškození.

Další důkazy

Samy o sobě jsou tyto náznaky dostatečně silné, ale navíc existují i další starší výzkumy, které argument o účinnosti vitaminu D podporují. Tak například podle přehledové studie z roku 2018 trpí nedostatkem vitaminu D téměř polovina americké populace, ale mezi hispánskou a černošskou menšinou je tento nedostatek výrazně vyšší.

Není to ani tak socioekonomickými faktory, jako spíše těmi biologickými. Vitamin D se totiž syntetizuje v kůži při kontaktu se slunečními paprsky, ale lidé s tmavší pigmentací pravděpodobně potřebují intenzivnější vystavení UV záření, aby si jejich tělo vytvořilo dostatek této látky.

Nedostatek vitaminu D je spojen se spoustou zdravotních problémů, včetně bolestí, slabosti kostí a svalů, zvýšeného rizika úmrtí na srdeční choroby, kognitivních poruch, dětského astmatu a některých druhů rakoviny. Předchozí výzkumy také naznačily souvislost mezi hladinou vitaminu D a depresí a dalšími psychickými problémy. 

Autoři současně přiznávají, že jejich výzkum má i několik slabin. Do skupiny užívající vitamin D zařadili jen ty, kdo ho mají na předpis, ale lidé si tento doplněk stravy mohou pořizovat i bez lékařského předpisu.

Současně je možné, že ty, kdo suplement užívali na předpis, mohly spojovat i jiné faktory. Například to, že měli kvalitnější zdravotní nebo sociální pojištění než druhá skupina. Přesto vědci považují nalezenou souvislost za natolik silnou, že by chtěli ve výzkumu pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 7 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...