Vědci digitálně rozbalili mumii Zlatého chlapce. Našli desítky amuletů

Výpočetní tomografie se dokázala podívat do útrob mumie staré dva a půl tisíce let. Přístroj v těle chlapce našel zlaté amulety, které mu měly zajistit magickou ochranu pro posmrtný život.

Egypt je plný mumií. Díky archeologickým objevům za uplynulá dvě staletí jsou jich v Egyptském muzeu v Káhiře tisíce. Jenže zkoumat je představuje problém. Když se rozbalí a rozřežou, vědci sice zjistí všechno důležité, ale mumie je zničená.

Řešením se stávají neinvazivní metody, například radiologie. Vědci teď využili nejmodernější metody výpočetní tomografie pro průzkum slavné mumie dospívajícího chlapce, jež byla objevená už před více než sto lety asi pět set kilometrů jižně od Káhiry. Mladík zemřel asi tři sta let před naším letopočtem, vědci toho o něm doposud věděli jen minimum.

  • Výpočetní tomografie (obecně nesprávně nazývaná „počítačová tomografie“) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání člověka či zvířat s vysokou rozlišovací schopností a ve 3D projekci. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Dále se využívá v preklinickém výzkumu u laboratorních zvířat při vývoji nových léčiv a vakcín.

Tomografie prohlédla všemi vrstvami plátna, do nichž je chlapcovo tělo staletí zabalené; díky tomu egyptologové odhalili spoustu detailů, včetně 49 amuletů a talismanů umístěných jak vně, tak i uvnitř jeho těla. Popsali to v odborném časopise Frontiers in Medicine.

Tutanchamon z lidu

Mladík musel pocházet z důležité a bohaté nebo vlivné rodiny, jinak by jeho tělo nebylo mumifikované. A podobně jako slavný Tutanchamon zemřel mladý; zatímco faraon zahynul v devatenácti letech, „zlatý chlapec“ přišel o život mezi čtrnácti a patnácti lety. Měřil tehdy asi 155 centimetrů, a kdyby žil dál, měl potenciál vyrůst v silného válečníka.

Mumie „zlatého chlapce“
Zdroj: Frontiers

Že byl bohatý, dokazovala kromě procesu mumifikace také jeho pozlacená obličejová maska – podobná té Tutanchamonově, jen výrazně méně zdobená. Díky ní se tomuto artefaktu mezi egyptology přezdívá „mumie zlatého chlapce“. Sken pomocí tomografu odhalil další detaily, které ještě lépe odhalují, co byl hoch zač.

Pod vrstvami plátna našli vědci 49 amuletů 21 různých tvarů, přičemž třicet jich bylo vyrobeno ze zlata. Vědce zaujalo i to, jak byly rozmístěné – vypadá to, že byly přiložené na předem vybraná místa. Například talisman ve tvaru zlatého jazyka se našel v ústech mumie, zřejmě proto, aby v posmrtném životě mohl dál používat dar řeči.

Obecně měly tyto amulety podle autorů výzkumu za cíl „chránit tělo a dodat mu vitalitu v posmrtném životě“. Vědcům se ale nepodařilo přes použití špičkového vybavení přijít na to hlavní, co chtěli zjistit, tedy příčinu jeho smrti. Na povrchu těla, v kostech ani jinde nebyla jediná stopa po zranění ani nemoci. Jenže při mumifikaci se z těla odstraňují vnitřní orgány, tudíž choroba se mohla skrývat právě v nich. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 8 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 9 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 13 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 14 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...