Vlnky v časoprostoru by mohly prozradit, jaké bylo mládí vesmíru. Vědci chtějí sledovat jejich záchvěvy

Vědci pokročili v objevu, jak pomocí vlnění časoprostoru známého jako gravitační vlny nahlédnout zpět na počátek všeho, co známe. Astrofyzici tvrdí, že mohou lépe pochopit stav vesmíru krátce po velkém třesku, když zjistí, jak tyto vlny ve struktuře vesmíru proudí planetami a plynem mezi galaxiemi.

„Raný vesmír nemůžeme vidět přímo, ale možná ho můžeme vidět nepřímo,“ říká fyzik Deepen Garg. Jak? „Pokud se podíváme na to, jak gravitační vlny z té doby ovlivnily hmotu a záření, které můžeme pozorovat dnes,“ vysvětluje expert, který napsal článek do odborného žurnálu Journal of Cosmology and Astroparticle Physics

Garg a jeho tým se zabývají jadernou fuzí – tedy způsobem, jak na Zemi napodobit procesy probíhající ve Slunci. Cílem je získat levný, prakticky nevyčerpatelný zdroj elektřiny bez uhlíkové stopy. V rámci tohoto výzkumu studují, jak se elektromagnetické vlny pohybují plazmatem, jakousi polévkou elektronů a atomových jader, která pohání fúzní zařízení známá jako tokamaky a stelarátory.

A během analýz se ukázalo, že tento proces se podobá pohybu gravitačních vln hmotou. Gravitační vlny, které poprvé předpověděl Albert Einstein v roce 1916 jako důsledek své teorie relativity, jsou poruchy v časoprostoru způsobené pohybem velmi hustých objektů. Pohybují se rychlostí světla a poprvé byly detekovány teprve před několika lety – v roce 2015 observatoří LIGO (Laser Interferometer Gravitational Wave Observatory) prostřednictvím detektorů ve státech Washington a Louisiana.

„Gravitační rentgen“ se podívá do nitra hvězd

Garg s kolegy vytvořili vzorce, které by teoreticky mohly vést k tomu, že gravitační vlny odhalí skryté vlastnosti nebeských těles, například hvězd vzdálených mnoho světelných let. Když vlny procházejí hmotou, vytvářejí světlo, jehož vlastnosti závisí na hustotě hmoty.

Fyzik by mohl toto světlo analyzovat a zjistit vlastnosti hvězdy vzdálené miliony světelných let. Tato technika v principu podobná tomu, jak se díváme pomocí rentgenu na lidskou kostru, by také mohla vést k objevům o neutronových hvězdách a černých dírách, ultrahustých pozůstatcích po zániku hvězd. Mohly by se tak dokonce potenciálně odhalit informace o tom, co se dělo během velkého třesku a raných okamžiků našeho vesmíru. 

Vědci chtějí tuto techniku v blízké budoucnosti použít k analýze dat. „Nyní máme nějaké vzorce, ale získání smysluplných výsledků bude vyžadovat další práci,“ dodal Garg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 12 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 14 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 19 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...