V noci se sebevražedná mise DART na zkoušku pokusí odrazit asteroid

Deset měsíců od startu z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii má v pondělí v noci do měsíce planetky Didymos v rámci mise planetární obrany narazit sonda DART. Cílem robotické sebevražedné mise je otestovat, jestli se tímto způsobem dají ovlivnit dráhy těles, která by mohla ohrozit Zemi. Malý vesmírný objekt, v průměru měřící 170 metrů, ale pro naši planetu nebezpečí nepředstavuje, uvádí vědci.

Krychlový přístoj DART, který je veliký asi jako prodejní automat, od listopadu loňského roku míří k binárnímu systému planetky Didymos. Přímým cílem je měsíc Dimorphos, který obíhá kolem Didymosu velkého v průměru 780 metrů. Sonda do něj naletí rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu, čímž by měla pozměnit jeho oběžnou dráhu, a tím i ovlivnit trajektorii celé dvojplanetky.

Je to poprvé, co vědci otestují scénář jinak známý jen z katastrofických filmů a pokusí se změnit dráhu vesmírného tělesa.

DART
Zdroj: NASA

Náraz se očekává v pondělí v 19:14 východoamerického času (úterý 01:14 SELČ). Planetka s měsícem se v tu chvíli budou nacházet 11 milionů kilometrů od Země.

Tým NASA očekává, že oběžnou dráhu Dimorphosu zkrátí o deset minut. Za úspěch by ale považoval alespoň 73 sekund – to by prokázalo, že náraz lidstvem vyslaného stroje je dobrou strategií pro vychýlení trajektorie planetky na kolizním kurzu se Zemí.

Misi DART nabídne živě kanál NASA:

Sondu DART na cestě řídili odborníci americké vesmírné agentury NASA, posledních několik hodin letu však otěže přebírá automatický navigační systém na palubě. O nárazu Zemi informuje malý satelit LICIA, který se včas oddělil a jehož úkolem je zachytit a zpátky na naši planetu vyslat snímky kolize. Finální okamžiky sondy DART zaznamená i její kamera, záběry diváci uvidí v živém přenosu. Samotný výsledek testu zjistí až v říjnu odborníci, kteří budou odchylky v trajektorii planetky a jejího měsíce sledovat teleskopy ze Země.

Trénink na malém tělese

Co do velikosti jsou planetka i její měsíc trpaslíky ve srovnání s tělesem, které před zhruba 66 miliony let dopadlo do dnešního Mexického zálivu, zanechalo za sebou velký kráter a podle vědců zahubilo tři čtvrtiny tehdejší fauny a flóry na Zemi. Menší planetky jsou ale ve vesmíru mnohem častější a podle vědců je tak pravděpodobnější, že by naši planetu ohrozily právě ony.

Didymos a Dimorphos jsou proto vzhledem ke své velikosti vhodnými testovacími objekty. Pro misi s rozpočtem asi 330 milionů dolarů je vědci vybrali i kvůli jejich relativně malé vzdálenosti od Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 6 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 8 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 10 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 13 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánovčera v 17:53

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
včera v 17:09

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
včera v 15:54

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
včera v 14:50
Načítání...