Poprvé se operovalo před 31 tisíci lety. Byla to amputace, zjistili archeologové

Archeologové v indonéské jeskyni objevili zatím nejstarší důkaz chirurgické amputace. Na místě našli 31 tisíc let staré tělo, které vykazovalo známky odstranění nohy. Jejich objev posouvá první provedení této komplikované operace o více než 24 tisíc let. Podle archeologů se o osobu po zákroku starala její starověká komunita několik let až do její smrti.

Archeoložka Melandri Vloková, která ostatky zkoumala, řekla, že operace byla „zcela určitě“ provedena, patrně v době, kdy šlo ještě o dítě. Růst a hojení kostí ve zbytku nohy naznačují, že dotyčný se zotavil, žil nejméně dalších šest až devět let a zemřel pravděpodobně ve věku kolem dvaceti let. Výzkumníci výsledky popsali v odborném časopise Nature.

Vědci ostatky objevili v jeskyni Liang Tebo v provincii Východní Kalimantan na indonéském ostrově Borneo. Na místě se nachází jedny z nejstarších skalních uměleckých děl na světě. 

Jeden ze tří výzkumníků, kteří hrob vykopali, Tim Maloney z Griffithovy univerzity v Austrálii, uvedl, že byl z nálezu „nadšený a vyděšený“ zároveň.

Nález nejstaršího operovaného těla
Zdroj: Nature

„Velmi opatrně jsme odhrnuli nánosy a zaznamenali spodní polovinu ostatků. Viděli jsme, že chybí levá noha, ale také to, že úlomky kostí ve zbývající části jsou neobvyklé,“ řekl Maloney. „Takže jsme byli nadšeni, protože mohlo jít o řadu možností, včetně chirurgického zákroku,“ dodal.

Tým následně požádal Vlokovou, která působí na univerzitě v Sydney, aby ostatky prozkoumala. „Při takovém nálezu je to směs vzrušení a smutku, protože se to stalo člověku, který zažil tolik bolesti, i když to bylo před 31 tisíci lety,“ uvedla Vloková.

Důkazů o operaci je dost

Archeologové jsou přesvědčeni, že se jednalo o operaci, a nikoli o nějaký druh trestu nebo rituálu, protože tělo vykazovalo známky, že o něj bylo pečováno během zotavování i po zbytek života.

Podle archeoložky Charlotte Robertsonové z Durhamské univerzity nálezy zpochybňují názor, že medicína a chirurgie se objevily v životě lidí až později. „Ukazuje nám to, že péče je vrozenou součástí lidského bytí. Nemůžeme předky podceňovat,“ prohlásila.

Amputace vyžadují komplexní znalosti lidské anatomie, chirurgie, hygieny a značnou technickou zručnost. „Když dnes přemýšlíte o amputaci v západním kontextu, je to velmi bezpečná operace. Člověk dostane anestezii, používají se sterilní postupy, je zajištěna kontrola krvácení a léčba bolesti,“ popsala Robertsonová. „A pak tu máme dobu před 31 tisíci lety, kdy někdo úspěšně provedl amputaci,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 11 hhodinami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
před 15 hhodinami

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
před 17 hhodinami

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 20 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
22. 6. 2026

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
22. 6. 2026

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
22. 6. 2026

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026
Načítání...