Víra pomáhá k lepšímu sexuálnímu životu. Přinejmenším v Británii, naznačuje výzkum

Nová studie ukazuje, že silnější náboženské přesvědčení je spojené s vyšší mírou sexuálního uspokojení. Silná víra ale přináší do sexuálních vztahů jiné komplikace.

Výzkum, který publikoval odborný časopis The Journal of Sex Research, potvrdil předpoklad, že mít v životě mnoho sexuálních partnerů – či naopak žádného – vede k nižší sexuální spokojenosti. Současně se také ukázalo, že k náklonnosti k příležitostnému pohlavnímu styku se váže nižší satisfakce, a to jak u mužů, tak u žen.

Lidé, kteří uvádějí, že náboženství je v jejich životě důležité, mají podle výzkumu méně sexu, zejména proto, že ti bez partnera častěji sexuálně abstinují. Celkově jsou ale se svým sexuálním životem spokojenější než ti, v jejichž životě náboženství velkou roli nehraje, zjistila studie Nitzana Peri-Rotema z Exeterské univerzity a Vegarda Skirbekka z Norského institutu veřejného zdraví a Kolumbijské univerzity.

Vědci ve výzkumu použili údaje o mužích a ženách ve věku 18 až 59 let ze třetího britského národního průzkumu sexuálních postojů a životního stylu.

Víra a sex

Více věřící vdané ženy ve studii častěji než jejich méně věřící vrstevnice uváděly, že jsou se svým sexuálním životem spokojené. U ženatých mužů to neplatilo.

Svobodní věřící muži byli ohledně svého pohlavního života výrazně spokojenější než ti nevěřící, ale ukázalo se, že to má háček. Když totiž vědci z tohoto vzorku vyřadili muže bez aktivního sexuálního života, tak se tato souvislost vytratila. Zjednodušeně řečeno: věřící muži, kteří nemají sexuální partnery, to snášejí lépe než ti méně věřící.

Obecně tvořili věřící v dotazníku dost omezenou menšinu: jen jedenáct procent mužů a šestnáct procent žen uvedlo, že náboženství a náboženské přesvědčení jsou pro ně velmi důležité. Naopak více než dvě třetiny respondentů uvedly, že nikdy nebo téměř nikdy nenavštěvují náboženské obřady. Polovina všech dotazovaných byla vdaná, dalších 17 procent žilo s partnerem a pětina neměla stálého partnera.

Muži uváděli ve srovnání se ženami v průměru větší množství „sexuálních událostí“ v posledních čtyřech týdnech (4,4 oproti 4,0). Přibližně čtvrtina žen a mužů vyjádřila silný souhlas s tvrzením „Cítím se spokojen/a se svým sexuálním životem“, zatímco čtrnáct procent žen a 17 procent mužů uvedlo, že jsou se svým sexuálním životem nespokojeni. 

Téměř 40 procent mužů uvedlo, že za svůj život mělo deset nebo více sexuálních partnerek, zatímco u žen to byla jen čtvrtina.

Co mění víra v sexuálním životě

Podle Skirbekka věřící méně často provozují příležitostný sex a také častěji omezují svou sexuální aktivitu pouze na vztah založený na lásce. „To může vést k nižším očekáváním od sexuální aktivity mimo formální svazek a také k větší spokojenosti se sexuálním životem obecně,“ předpokládá vědec. „Je ale také možné, že náboženské cítění ohledně posvátnosti manželského sexu, stejně jako nesouhlas se sexem mimo manželství, má větší význam pro sexuální spokojenost u žen než u mužů.“

Studie ukazuje také významnou souvislost mezi dosaženým vzděláním a četností a spokojeností v sexuálním životě. Ukázalo se totiž, že vzdělaní jedinci uváděli v dotazníku méně sexu a současně vyjadřovali také menší spokojenost ze sexuálního života ve srovnání s osobami s nižším vzděláním.

Peri-Rotem dodává, že jejich výzkum „naznačuje, jak důležité je chápat změny v sexuálním chování v kontextu změn náboženských norem a přesvědčení a dalších trendů na úrovni společnosti. Tím, že lidé odkládají svoje vztahy na pozdější věk, klesá množství sexu, ale současně se zvyšuje možnost, že méně věřící lidé se budou častěji účastnit příležitostného sexu.“

Výzkum tedy podle něj vypovídá nejen o věřících a nevěřících, ale zejména o dynamických změnách, jimiž prochází moderní společnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 14 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 16 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 18 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
8. 6. 2026
Načítání...