Víra pomáhá k lepšímu sexuálnímu životu. Přinejmenším v Británii, naznačuje výzkum

Nová studie ukazuje, že silnější náboženské přesvědčení je spojené s vyšší mírou sexuálního uspokojení. Silná víra ale přináší do sexuálních vztahů jiné komplikace.

Výzkum, který publikoval odborný časopis The Journal of Sex Research, potvrdil předpoklad, že mít v životě mnoho sexuálních partnerů – či naopak žádného – vede k nižší sexuální spokojenosti. Současně se také ukázalo, že k náklonnosti k příležitostnému pohlavnímu styku se váže nižší satisfakce, a to jak u mužů, tak u žen.

Lidé, kteří uvádějí, že náboženství je v jejich životě důležité, mají podle výzkumu méně sexu, zejména proto, že ti bez partnera častěji sexuálně abstinují. Celkově jsou ale se svým sexuálním životem spokojenější než ti, v jejichž životě náboženství velkou roli nehraje, zjistila studie Nitzana Peri-Rotema z Exeterské univerzity a Vegarda Skirbekka z Norského institutu veřejného zdraví a Kolumbijské univerzity.

Vědci ve výzkumu použili údaje o mužích a ženách ve věku 18 až 59 let ze třetího britského národního průzkumu sexuálních postojů a životního stylu.

Víra a sex

Více věřící vdané ženy ve studii častěji než jejich méně věřící vrstevnice uváděly, že jsou se svým sexuálním životem spokojené. U ženatých mužů to neplatilo.

Svobodní věřící muži byli ohledně svého pohlavního života výrazně spokojenější než ti nevěřící, ale ukázalo se, že to má háček. Když totiž vědci z tohoto vzorku vyřadili muže bez aktivního sexuálního života, tak se tato souvislost vytratila. Zjednodušeně řečeno: věřící muži, kteří nemají sexuální partnery, to snášejí lépe než ti méně věřící.

Obecně tvořili věřící v dotazníku dost omezenou menšinu: jen jedenáct procent mužů a šestnáct procent žen uvedlo, že náboženství a náboženské přesvědčení jsou pro ně velmi důležité. Naopak více než dvě třetiny respondentů uvedly, že nikdy nebo téměř nikdy nenavštěvují náboženské obřady. Polovina všech dotazovaných byla vdaná, dalších 17 procent žilo s partnerem a pětina neměla stálého partnera.

Muži uváděli ve srovnání se ženami v průměru větší množství „sexuálních událostí“ v posledních čtyřech týdnech (4,4 oproti 4,0). Přibližně čtvrtina žen a mužů vyjádřila silný souhlas s tvrzením „Cítím se spokojen/a se svým sexuálním životem“, zatímco čtrnáct procent žen a 17 procent mužů uvedlo, že jsou se svým sexuálním životem nespokojeni. 

Téměř 40 procent mužů uvedlo, že za svůj život mělo deset nebo více sexuálních partnerek, zatímco u žen to byla jen čtvrtina.

Co mění víra v sexuálním životě

Podle Skirbekka věřící méně často provozují příležitostný sex a také častěji omezují svou sexuální aktivitu pouze na vztah založený na lásce. „To může vést k nižším očekáváním od sexuální aktivity mimo formální svazek a také k větší spokojenosti se sexuálním životem obecně,“ předpokládá vědec. „Je ale také možné, že náboženské cítění ohledně posvátnosti manželského sexu, stejně jako nesouhlas se sexem mimo manželství, má větší význam pro sexuální spokojenost u žen než u mužů.“

Studie ukazuje také významnou souvislost mezi dosaženým vzděláním a četností a spokojeností v sexuálním životě. Ukázalo se totiž, že vzdělaní jedinci uváděli v dotazníku méně sexu a současně vyjadřovali také menší spokojenost ze sexuálního života ve srovnání s osobami s nižším vzděláním.

Peri-Rotem dodává, že jejich výzkum „naznačuje, jak důležité je chápat změny v sexuálním chování v kontextu změn náboženských norem a přesvědčení a dalších trendů na úrovni společnosti. Tím, že lidé odkládají svoje vztahy na pozdější věk, klesá množství sexu, ale současně se zvyšuje možnost, že méně věřící lidé se budou častěji účastnit příležitostného sexu.“

Výzkum tedy podle něj vypovídá nejen o věřících a nevěřících, ale zejména o dynamických změnách, jimiž prochází moderní společnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...