Pralesní šimpanzi si začali kopat studny. Pracují ale jenom samice

Vědci poprvé pozorovali, jak se šimpanzi učí novým komplikovaným dovednostem; skupina šimpanzů ve východoafrickém deštném pralese převzala schopnost kopat si studny od samice, která se k tlupě připojila.

Šimpanzi jsou nesmírně inteligentní. Umí pracovat s nástroji, dorozumívají se velmi složitým systémem zvuků a mají složité propracované sociální vazby. Mladí šimpanzi se učí používat nástroje a další „triky“ od starších a zkušenějších členů tlupy.

Nyní biologové poprvé pozorovali komunitu volně žijících východoafrických šimpanzů, jak kopou studnu – poté, co tuto dovednost odpozorovali od šimpanze, který se k nim náhodou dostal od jiné skupiny z jiné lokality. Vědci tuto nezvyklou situaci popsali v odborném časopise Primates.

Šimpanzi u vody nafocení videopastí
Zdroj: Kent UC/Hella Péter

Mladá samice jménem Onyofi přišla do nové tlupy v roce 2015. Brzy poté si vědci všimli, že začala kopat studny. Vědci se domnívají, že předtím, než se připojila ke skupině Waibira v deštném pralese, vyrostla ve společenství šimpanzů, kteří studny kopali.

Když ostatní šimpanzi viděli, co Onyofi dělá a jaký to má prospěch, začali se o tuto činnost rychle zajímat. Zaujalo to všechny, mladé i staré, samce i samice. Dominantní samci ji pozorovali, jak kope a pije ze studny, a pak se z ní jako první napili také. 

Zajímavé ale bylo, že vlastní studny začaly kopat zřejmě jenom samice – žádného samce vědci při této činnosti nepozorovali.

Šimpanzi a voda

Primatologové už šimpanze viděli kopat vodu vícekrát, ale stalo se to jenom v oblastech s velmi suchým klimatem. Autoři studie uvádějí, že se ví pouze o třech skupinách šimpanzů v savaně, které se takto chovají.

„To, co jsme pozorovali ve Waibiře, se od těchto skupin trochu liší. Zaprvé, žijí v deštném pralese, takže většina lidí předpokládá, že získat vodu by pro ně neměl být problém – ale vypadá to, že každoročních několik měsíců období sucha stačí k tomu, aby jim způsobilo nějaké potíže,“ uvádí vědci ve výzkumu.

„Zajímavé také je, že všechny studny se objevují vedle otevřené vody, takže jejich účelem je pravděpodobně touha po lepší vodě, nikoli pouhé dosažení vody. Šimpanzi by mohli ze studny získat čistší nebo jinak chutnající vodu, což je fascinující,“ vysvětluje jedna z autorek studie Hella Péterová.

Začnou samci pracovat?

Dovednost, kterou samice Onyofi šimpanzům přinesla, ukazuje na důležitost vody jako zdroje, a to i ve společenstvích deštného pralesa. Současně ale naznačuje i na možnosti šimpanzů adaptovat se na proměny klimatu. Setkají-li se nedostatkem srážek, umí se naučit hledat jiné zdroje vody. Tým, který za tímto výzkumem stojí, doufá, že se mu podaří zjistit, jestli se nakonec rozhodnou pro kopání studní i samci.

„Jsme zvědaví, co se stane, až někteří mladí samci, kteří umí kopat, zestárnou – možná se stanou přijatelnými učiteli pro jiné samce a ti se přestanou spoléhat na to, že jim studny budou kopat ostatní,“ říká v prohlášení Catherine Hobaiterová, autorka studie a primatoložka ze St Andrews School of Psychology and Neuroscience.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 4 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 18 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 20 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 21 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026
Načítání...