Čínští inženýři vyrobili robotickou rybku lapající mikroplasty

Vědci navrhli a vyrobili malou robotickou rybu, kterou naprogramovali na to, aby lapala mikroplasty v moři. Nepolyká je, stačí jenom, že plave kolem nich, a její měkké a pružné tělo je samo pohlcuje.

Mikroplasty jsou v současnosti všudypřítomný problém, který se řeší po celé planetě. Miniaturní částečky umělých hmot se objevují na dně oceánů, horských vrcholcích i v nejodlehlejších částech Antarktidy. Vznikají rozpadem větších plastů a pak se rozptýlí do životního prostředí, přičemž je téměř nemožné se jich zbavit. 

„Je důležité vyvinout robota, který bude odebírat vzorky mikroplastů z vody,“ uvedla Yuyan Wang z Ústavu pro výzkum polymerů na Sečuánské univerzitě a jedna z hlavních autorů studie. Robotickou rybku, která přesně tento účel splňuje, popsal v odborném žurnálu Nano Letters. „Pokud vím, je to první příklad takového robota s měkkým tělem.“

Vědci ze Sečuánské univerzity navrhli robota jako inovativní řešení pro hledání těchto znečišťujících látek. Jedná se o robo-rybku, která dokáže sama plavat a orientovat se, zachytit se volně plovoucích mikroplastů, a dokonce se i sama opravit, pokud se na své výpravě pořeže nebo poškodí.

Inspirace perletí

Tato rybka je maličká, měří pouhých třináct milimetrů, přičemž se může pohybovat rychlostí asi tři centimetry za sekundu. Využívá k tomu ploutve podobně jako opravdové ryby. Tato rychlost jí sice neumožňuje překonávat kdovíjaké vzdálenosti, ale bohatě stačí k tomu, aby dohnala mikroplasty. 

Vědci vytvořili robota z materiálů inspirovaných prvky, kterým se daří v moři, zejména perleti. Tým vyrobil materiál podobný perleti vrstvením různých mikroskopických plátů molekul přesně podle toho, jaké je chemické složení pravé přírodní perleti. Inženýři tak získali hmotu, díky níž má tělo robota dostatečnou pružnost a ohebnost, ale současně je i dost pevné.

Tento materiál má ale ještě jednu zásadní výhodu: organická barviva, antibiotika nebo těžké kovy v mikroplastech mají silné chemické vazby, a dochází proto k elektrostatické interakci s rybím tělem. A díky tomu se tyto částečky přilepí na povrch rybího těla. „Poté, co robot mikroplasty ve vodě posbírá, mohou vědci analyzovat složení a fyziologickou toxicitu mikroplastů,“ popsala Yuyan Wang.

Masová výroba není na stole

Robot je zatím jen konceptem, v žádném případě teď zatím není ve hře něco jako její masová výroba. Podle odbornice ze Sečuánské univerzity je nutné provést ještě spoustu dalších výzkumů a studií, hlavně toho, jak by vypadalo reálné využití v opravdovém světě. V tom má ryba zatím spoustu slabin, například se nedokáže potopit, takže může mikroplasty lovit jen na hladině. 

Ryba by nikdy neměla plasty z prostředí cíleně odstraňovat, na tento úkol nebude nikdy stačit. Mohla by ale poskytovat vědcům zásadní informace o tom, jaké částečky jsou v dané lokalitě nejrozšířenější a na jaké by se měli vědci nejvíc zaměřit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...