Rudá planeta se zachvěla. Sonda InSight zaznamenala nejsilnější marsotřesení v dějinách

Sonda NASA InSight na Marsu zaznamenala zatím nejsilnější zemětřesení, jaké kdy bylo pozorováno na jiné planetě. Otřesy dosáhly magnituda 5.

Sonda výrazný otřes zaznamenala během 1222. dne své mise, tedy 4. května 2022. Celkem se jí od listopadu 2018, kdy na Marsu přistála, podařilo shromáždit data o 1313 marsotřeseních. Doposud nejsilnější pocházelo z 25. srpna a mělo magnitudo 4,2.

  • Velikost zemětřesení je vyjádřena veličinou magnitudo. Používá se několik magnitudových stupnic, jež se dají převést jedna na druhou pomocí empirických vzorců. Nejpoužívanější stupnici vytvořil americký seismolog Charles Richter roku 1938.
  • Richterova stupnice – nebo také místní magnitudo zemětřesení – představuje jediné číslo, kterým se popisuje velikost (síla) zemětřesení. Je to logaritmická stupnice o základu 10 počítaná z vodorovné amplitudy největšího posunu od nuly na seismografu. Čím vyšší číslo, tím silnější zemětřesení.

Sonda InSight je vybavená vysoce citlivým seismometrem, který vyrobilo francouzské Národní středisko pro kosmické výzkumy. Pomocí tohoto přístroje studuje, co se děje hluboko pod povrchem Rudé planety. Když seismické vlny procházejí materiálem v kůře, plášti a jádru Marsu nebo se od něj odrážejí, mění se způsobem, který mohou seismologové studovat, aby určili hloubku a složení těchto vrstev. To, co se vědci dozvědí o struktuře Marsu, jim může pomoci lépe porozumět vzniku dalších vesmírných těles, včetně Země a jejího Měsíce.

Zemětřesení o síle 5 stupňů Richterovy škály je v porovnání s těmi, která jsou cítit na Zemi, středně silné, ale blíží se horní hranici toho, co vědci doufali, že na Marsu během mise sondy InSight uvidí. Vědecký tým bude muset data o tomto novém zemětřesení dále studovat – teprve pak zveřejní detaily o  tom, kde k němu přesně došlo, co ho způsobilo a co to vědě prozradilo o Marsu.

Seismometr je pod tímto krytem
Zdroj: NASA

„Od prosince 2018, kdy jsme spustili seismometr, jsme čekali na nějaké opravdu velké zemětřesení,“ uvedl Bruce Banerdt, který misi InSight vědecky vede. „Tohle nám určitě poskytne informace o této planetě, které jsme zatím neměli. Naši vědci budou teď tato data analyzovat.“

Silné zemětřesení přišlo zrovna v době, kdy sonda InSight čelila problémům se svými solárními panely, díky nimž získává energii na svou misi. Protože na místě, kde sonda operuje, teď začíná zima, je ve vzduchu více prachu – a to snižuje množství slunečního světla, jež na panely dopadá. Dostupná energie sondy tak 7. května 2022 klesla těsně pod hranici, při níž vstupuje do režimu, ve kterém se pozastaví všechny funkce kromě těch nejnutnějších. Tato reakce má za úkol chránit přistávací modul a může se opakovat, protože dostupná energie pomalu klesá.