Archeologové popsali nejstarší mumii na světě. Nepochází z Egypta, ale z Evropy

Objev portugalských archeologů dokládá, že mumifikace nejsou ani egyptským ani jihoamerickým vynálezem. Nejstarší důkaz o praktikování této techniky k zachování lidského těla i po smrti totiž pochází z Evropy.

Podle studie zveřejněné v časopise European Journal of Archaeology vědci objevili nejstarší známý důkaz mumifikace. Důkazy jsou založeny na analýze více než tuctu lidských ostatků, které byly objeveny v 60. letech dvacátého století na pohřebištích lovců a sběračů v jižním údolí Sado v Portugalsku. Archeologům pomohl i objev dávno ztracených fotografií pořízených během původních vykopávek.

Ostatky, které jsou nyní pohřbeny a uloženy v portugalském Národním archeologickém muzeu, pocházejí z doby mezi deseti až osmi tisíci lety před naším letopočtem. Analýza přinesla nové poznatky o pohřebních praktikách mezolitických portugalských komunit, včetně vysoušení, údržby těla a další péče. Mumifikace mohla být v této oblasti v té době velmi rozšířená, tvrdí autoři studie.

Rekonstrukce mumifikovaného těla
Zdroj: European Journal of Archaeology

Až doposud se za nejstarší důkaz úmyslné mumifikace považovaly asi sedm tisíc let staré lidské ostatky nalezené německým archeologem Maxem Uhlem v roce 1917 v přístavním městě Arica, které se nachází v chilské poušti Atacama. Ty jsou asi o dva tisíce let starší než první egyptské mumie. Už chilská mumie je ale vytvořena pokročilými technikami, jako je odstraňování orgánů a vycpávání těla přírodními materiály, například hlínou nebo dřevem.

Ještě mnohem starší jsou „přirozené mumie“, tedy lidská těla, která vyschla sama působením vnějších vlivů.

Na pouti k záhadě

Cesta k objevu portugalské mumie začala, když vědci analyzovali fotografie ze tří svitků nevyvolaného filmu, jež byly nalezeny mezi věcmi zesnulého portugalského archeologa Manuela Farinha dos Santose. Vyvolané snímky zachycovaly pohřební vykopávky ve výjimečné kvalitě, a umožnily tak výzkumnému týmu rekonstruovat, jak se s ostatky před pohřbením nakládalo.

Vědci měli často potíže s analýzou prehistorických mumifikačních procesů kvůli rozpadu měkkých tkání v průběhu času, které jsou ale nutné k určení, zda se jednalo o mumifikaci. „Většina dochovaných mumií pochází z období mezi několika sty a čtytřmi tisíci lety,“ uvádí se v prohlášení. Starší mumie jsou nesmírně citlivé na vystavení vnějším vlivům.

Tým použil u portugalského těla techniku zvanou archeotanatologická analýza. Zkoumá prostorové vzdálenosti mezi kostmi v hrobě v průběhu času v souvislosti s posmrtným rozkladem člověka. Na základě těchto informací mohou vědci určit, jak bylo s mrtvým tělem nakládáno a jak bylo pohřbeno. Tým pak tyto údaje zkombinoval s výsledky studií experimentů s rozkladem těla, které byly provedeny na výzkumném pracovišti forenzní antropologie Texaské státní univerzity.

Vědce zajímaly tři klíčové charakteristiky: klouby ohnuté nad rámec běžného rozsahu pohybu, klouby, které zůstaly spojené, a rychlé zaplnění sedimentu kolem kostí. Všechny prvky byly podle studie přítomné alespoň u jednoho z pohřbů ve studii. Dokonce i slabé klouby, jako například klouby nohou, vykazovaly známky spojení a některá těla byla pohřbena v extrémně ohnuté poloze s nohama ohnutýma v kolenou a složenýma před hrudníkem.

Příběh mumie

Podle archeologů to znamená, že těla byla velmi pravděpodobně pohřbena poté, co již byla mumifikována, protože proces vysychání by zachoval kloubní spojení a zároveň umožnil velký rozsah pohybu díky zmenšení měkkých tkání.

Na základě těchto faktů se archeologové domnívají, že mumifikace mohla probíhat po značně dlouhou dobu. Tělo se nakonec rozpadlo, postupně se vysušilo a až poté bylo svázáno provazem nebo obvazy do polohy s koleny na hrudi. Svázané tělo by díky tomu bylo kompaktnější a lehčí na přenášení (díky redukci měkkých tkání), což by usnadnilo jeho přepravu na místo pohřbu – a přitom by se zachoval původní vzhled těla.

Ukázka uložení mumifikovaného těla do hrobu
Zdroj: European Journal of Archaeology

Tyto doklady o raném evropském mumifikování podle studie poprvé odhalují, jak lovecko-sběračské společnosti již v době kamenné kladly velký důraz na udržování a ochranu těla i na proces pohřbívání. Tyto výsledky by mohly pomoci rozšířit další znalosti o tom, jak pravěká společenství pečovala o své mrtvé – a jak se vlastně vyvíjel evropský vztah ke smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 18 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 18 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...