Starověké mexické město prosperovalo díky rovnostářství, prokazují vědci

Američtí vědci v nové studii došli k závěru, že starobylé město Monte Albán na jihu Mexika prosperovalo navzdory své nepříznivé poloze spojené s nedostatkem vody a orné půdy. Archeologové a antropologové se domnívají, že úspěchů dosáhlo díky společenské rovnosti.

Dávná metropole, založená asi 500 let před naším letopočtem, byla se zhruba 17 tisíci obyvateli administrativním i náboženským centrem Zapotéků. Ze studie vyplývá, že vysvětlením její až 1300 let trvající relativní prosperity a populačního růstu, by mohly být jen malé rozdíly mezi bohatými a chudými a rovnější rozdělení moci.

„Existuje jen velmi málo náznaků materiálních nerovností nebo že by tam byla koncentrovaná či silně autokratická vláda,“ řekl Gary Feinman, spoluautor studie a kurátor antropologického oddělení muzea přírodní historie v Chicagu. „Naopak je mnoho náznaků vzájemné spolupráce mezi domácnostmi,“ dodává.

Když se sociální nůžky nerozevírají

Architektonické rozložení města naznačuje, že společnost byla pospolitější než jiné společnosti té doby, ačkoli určité rozvrstvení lze vypozorovat. Například ve vyšších polohách kopce stála atraktivnější a větší obydlí než níže. Neexistovala ale žádná krypta sloužící jako úkryt pro poklady nebo zdobný palác, kde by sídlil vládce.

Místní komunita podle vědců k jednotlivcům příliš nevzhlížela a neoslavovala sílu vůdce. Ve městě byla nalezena jen jediná kamenná rytina člověka, vyobrazeného s maskou boha deště při vedení rituálu, který byl místními pravděpodobně považovaný za důležitého.

„Monte Albán bylo město, které stálo na základech nové nepsané sociální smlouvy,“ vysvětluje Feinman. „Se svou kolektivní a relativně rovnostářskou vládou vydrželo více než tisíciletí.“

Ukázka zapotécké kultury
Zdroj: ČTK

Dostatek jídla pro všechny

Co se týče jídla, suroviny v Monte Albánu nebyly pod kontrolou centrální vlády a nebyly hromadně skladované. Fungoval ale tržní systém, díky němuž mohli místní farmáři prodávat své plodiny, převážně kukuřici, fazole a tykve, a kupovat jiné, kterých byl naopak v nepříliš plodné oblasti Monte Albánu nedostatek.

Kosterní ostatky chudých obyvatel města vykazují méně známek podvýživy než v jiných osídleních toho regionu a rozdíly ve výživě žen a mužů byly také mnohem méně zřetelné.

Mezi odborníky neexistuje shoda v odpovědi na otázku, proč začali obyvatelé kolem roku 800 město opouštět. Novější výzkum naznačuje, že emigrovali kvůli narůstajícím sociálním rozdílům, nebo je přilákaly vznikající městské státy.

Ruiny Monte Albánu s pyramidami a kanály leží na částečně zeleném kopci nad dnešním velkoměstem Oaxaca a jsou součástí světového dědictví UNESCO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 58 mminutami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 1 hhodinou

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 3 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 4 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 5 hhodinami

KVÍZ: Poznáte česká města podle mapy jejich tramvajových tratí?

V Praze začal v sobotu pro linky MHD sloužit nově otevřený Dvorecký most. Krátký kvíz prověří vaše znalosti map a dopravních systémů. Dokážete jen ze zjednodušené grafiky tramvajových sítí poznat, o jaké tuzemské město se jedná?
včera v 09:00

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
18. 4. 2026

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
18. 4. 2026
Načítání...