Dva z prvních lidí léčených pomocí buněčné terapie CAR-T jsou i po dvanácti letech v remisi. To podle nové studie znamená, že léčba v reálných podmínkách zabrala a tito lidé jsou v podstatě vyléčení. Nemoc nedokázala překonat obranu geneticky upravených buněk, i když vědci zatím přesně neví, proč.
Několik týdnů poté, co Doug Olson podstoupil experimentální léčbu rakoviny, která mění imunitní buňky v lovce nádorů, si s ním jeho lékař sedl, aby mu sdělil novinky o jeho pokroku. „Řekl mi: 'Dougu, ve vašem těle nemůžeme najít jedinou rakovinnou buňku,'“ vzpomíná Olson. „Byl jsem přesvědčený, že jsem tím s rakovinou skončil.“
Lékaři si ale zdaleka tak jistí nebyli. Psal se rok 2010 a Olson byl jedním z prvních lidí s chronickou lymfocytární leukémií, kteří podstoupili léčbu zvanou CAR-T neboli buněčnou terapii. Tato metoda tehdy byla nová a testovala se poprvé právě v klinické studii, do které byl Olson zapojen. Lékaři doufali, že geneticky upravené buňky by mohly v jeho těle přežít alespoň měsíc. Ve vyléčené se neodvažovali doufat.
O více než deset let později imunitní buňky nadále hlídají Olsonovu krev a on zůstává bez nemoci. Jeho lékaři, autoři experimentu, tedy konečně mohou potvrdit to, v co Olson celou dobu doufal. „Můžeme nyní konstatovat, že CAR-T buňky mohou pacienty s leukémií opravdu vyléčit.“ Tak zněla slova adresovaná novinářům na tiskové konferenci, kde byly zveřejněné výsledky klinické studie. V tištěné formě vyšly 2. února v časopise Nature.
Ničitelé nádorů
Buněčná terapie CAR-T zahrnuje odebrání imunitních buněk zvaných T-lymfocyty člověku s rakovinou a jejich genetickou úpravu tak, aby vyráběly proteiny, které rozpoznávají rakovinné buňky. Tyto buňky jsou poté znovu vpraveny do těla člověka, aby vyhledávaly a ničily nádory.
Během doby, která uplynula od zaháhení Olsonovy léčby, bylo americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv schváleno pět terapií CAR-T buňkami k léčbě leukemií, lymfomů a myelomů. Léčbu buňkami CAR-T podstoupily jen v USA už desítky tisíc lidí. Letos v lednu byla tato terapie poprvé vyzkoušená už i v České republice.
Tato léčba je ale zatím nákladná, riskantní a technicky náročná. Zůstává stále ještě až poslední možností, která se použije jen v případě, kdy všechny ostatní léčebné postupy selžou. Navzdory tomu, že léčba je pro Olsona úspěšná, ne u každého dochází k trvalé remisi rakoviny. Zpočátku se úplné remise rakoviny dočkalo jen asi 25-35 procent příjemců buněk CAR-T s chronickou lymfocytární leukémií. Se zdokonalováním technologie se toto procento v průběhu let zvýšilo, ale stále dochází k tomu, že se řadě lidí rakovina vrátí - právě proto je metoda pořád značně kontroverzní.
Olsonův případ v tom může hodně pomoci. Lékaří sledují stav jeho CAR-T buněk už celou dekádu, monitorují jejich změny i reakce jeho organismu. Právě sledování tohoto muže už odhalilo řadu nečekaných změn, které pomohly celou metodu posunout o několik důležitých kroků dál.
Velká neznámá
Doug Olson i druhý účastník léčby sice nyní nemají žádné známky leukémie, ale vědci neví proč. Není totiž jasné, jestli CAR-T buňky zabily všechny leukemické buňky brzy po jejich zavedení, anebo jsou jen na „dlouhé hlídce“ - tedy jesti se leukemické buňky v organismu nadále neobjevují, ale CART-T strážci je nezničí v úplném zárodku. Pro zdraví pacienta je to sice jedno, ale pro další vývoj léčebné metody jde o zásadní poznatek.
„Potenciální dopad CAR-T je obrovský,“ uvedl pro Natue Nirali Shah, dětský hematolog z amerického Národního onkologického ústavu v Bethesdě ve státě Maryland. Tato studie „poskytuje důkaz o bezpečnosti dlouhodobé integrace buněk CAR-T do těla,“ pochválil výsledky.
Dodal ale, že se teprve ukáže, jak se výsledky získané od těchto dvou jedinců s chronickou lymfocytární leukémií promítnou u jiných onemocnění. V současné době probíhají snahy o využití buněčných přístupů CAR-T i k léčbě jiných nádorů, například prostaty nebo mozku.
