Na Zemi jsou tisíce neznámých druhů stromů. Vědci to zjistili pomocí metody, kterou vymyslel Alan Turing

Na Zemi je přibližně třiasedmdesát tisíc druhů stromů, ale přes devět tisíc z nich zatím nebylo vědecky zdokumentováno. Vyplývá to z nového globálního odhadu, na kterém spolupracovali výzkumníci po celém světě a k němuž byly použity britské dešifrovací techniky z druhé světové války.

Autoři studie, která byla publikována v odborném časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), shromažďovali informace o 38 milionech stromů a v některých případech museli tábořit ve velmi odlehlých oblastech, aby se ke stromům vůbec dostali.

Nyní uvádějí, že existuje o 14 procent více druhů stromů, než se původně předpokládalo, a předpokládají, že na planetě roste 9200 druhů, které dosud nebyly zdokumentovány, přičemž 40 procent z nich se nachází v Jižní Americe. Největší rozmanitostí se zřejmě pyšní Amazonská nížina, kde na jeden hektar připadá zhruba svě stě druhů stromů. Výzkumníci předpokládají, že rozmanitost druhů v oblasti je dána především teplým a vlhkým klimatem.

Místní domorodé komunity některé z těchto dosud nezdokumentovaných stromů zřejmě znají, některé druhy se ale mohou vyskytovat ve velmi odlehlých oblastech, kde je dosud nikdo nespatřil. Současně se jedná o křehkou existenci, protože jihoamerické pralesy rychle mizejí kvůli odlesňování a globální změně klimatu.

Jako luštění Enigmy

„Zdokumentovat naše lesy je pro celý svět obrovská výzva,“ uvedl spoluautor studie Jingjing Liang, který se zabývá kvantitativní ekologií a působí na Purdueově univerzitě v americké Indianě. Počítání druhů stromů přitom přirovnal ke skládačce, na které se podíleli výzkumníci z různých částí světa. „Vyluštili jsme to spolu jako tým, každý přispěl svým kouskem,“ poznamenal.

Vědci k odhadu počtu dosud nezdokumentovaných druhů stromů vyšli ze statistické techniky, kterou vytvořil britský vědec Alan Turing a jeho asistent Irving Good, když se za druhé světové války snažili prolomit německé rádiové depeše šifrované strojem Enigma.

Metoda, kterou vyvinula tchajwanská statistička Anne Čaová pro použití k odhadu neodhalených druhů, pomohla výzkumníkům zjistit výskyt neznámých druhů stromů pomocí dat o pozorovaných vzácných druzích. Kód v podstatě používá informace o druzích, které jsou v datech detekovány pouze jednou nebo dvakrát, k odhadu počtu nezachycených druhů.

Alan Turing
Zdroj: ČT24/www.computerhistory.org

Myšlenka udělat inventarizaci stromů na planetě se zrodila před deseti lety, když Liang ve svém šuplíku objevil dokumenty o stromech na Aljašce. Zjištění na něj zapůsobila a předsevzal si, že tato data dostane na internet. Následně přišel s návrhem spočítat druhy stromů na celé planetě. „Lidé se mi ze začátku smáli,“ poznamenal.

Není zdokumentováno, jak se celkový počet druhů stromů ve světě měnil v průběhu času. Předpokládá se však, že mnoha druhům stromů hrozí vymření v důsledku odlesňování a klimatické krize. Vědci se přitom obávají, že tyto druhy zmizí, než je budou schopni zdokumentovat. Liang doufá, že tato studie to pomůže změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 12 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...