Na Zemi jsou tisíce neznámých druhů stromů. Vědci to zjistili pomocí metody, kterou vymyslel Alan Turing

Na Zemi je přibližně třiasedmdesát tisíc druhů stromů, ale přes devět tisíc z nich zatím nebylo vědecky zdokumentováno. Vyplývá to z nového globálního odhadu, na kterém spolupracovali výzkumníci po celém světě a k němuž byly použity britské dešifrovací techniky z druhé světové války.

Autoři studie, která byla publikována v odborném časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS), shromažďovali informace o 38 milionech stromů a v některých případech museli tábořit ve velmi odlehlých oblastech, aby se ke stromům vůbec dostali.

Nyní uvádějí, že existuje o 14 procent více druhů stromů, než se původně předpokládalo, a předpokládají, že na planetě roste 9200 druhů, které dosud nebyly zdokumentovány, přičemž 40 procent z nich se nachází v Jižní Americe. Největší rozmanitostí se zřejmě pyšní Amazonská nížina, kde na jeden hektar připadá zhruba svě stě druhů stromů. Výzkumníci předpokládají, že rozmanitost druhů v oblasti je dána především teplým a vlhkým klimatem.

Místní domorodé komunity některé z těchto dosud nezdokumentovaných stromů zřejmě znají, některé druhy se ale mohou vyskytovat ve velmi odlehlých oblastech, kde je dosud nikdo nespatřil. Současně se jedná o křehkou existenci, protože jihoamerické pralesy rychle mizejí kvůli odlesňování a globální změně klimatu.

Jako luštění Enigmy

„Zdokumentovat naše lesy je pro celý svět obrovská výzva,“ uvedl spoluautor studie Jingjing Liang, který se zabývá kvantitativní ekologií a působí na Purdueově univerzitě v americké Indianě. Počítání druhů stromů přitom přirovnal ke skládačce, na které se podíleli výzkumníci z různých částí světa. „Vyluštili jsme to spolu jako tým, každý přispěl svým kouskem,“ poznamenal.

Vědci k odhadu počtu dosud nezdokumentovaných druhů stromů vyšli ze statistické techniky, kterou vytvořil britský vědec Alan Turing a jeho asistent Irving Good, když se za druhé světové války snažili prolomit německé rádiové depeše šifrované strojem Enigma.

Metoda, kterou vyvinula tchajwanská statistička Anne Čaová pro použití k odhadu neodhalených druhů, pomohla výzkumníkům zjistit výskyt neznámých druhů stromů pomocí dat o pozorovaných vzácných druzích. Kód v podstatě používá informace o druzích, které jsou v datech detekovány pouze jednou nebo dvakrát, k odhadu počtu nezachycených druhů.

Alan Turing
Zdroj: ČT24/www.computerhistory.org

Myšlenka udělat inventarizaci stromů na planetě se zrodila před deseti lety, když Liang ve svém šuplíku objevil dokumenty o stromech na Aljašce. Zjištění na něj zapůsobila a předsevzal si, že tato data dostane na internet. Následně přišel s návrhem spočítat druhy stromů na celé planetě. „Lidé se mi ze začátku smáli,“ poznamenal.

Není zdokumentováno, jak se celkový počet druhů stromů ve světě měnil v průběhu času. Předpokládá se však, že mnoha druhům stromů hrozí vymření v důsledku odlesňování a klimatické krize. Vědci se přitom obávají, že tyto druhy zmizí, než je budou schopni zdokumentovat. Liang doufá, že tato studie to pomůže změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 13 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 13 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 17 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 19 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...