Mise DART, která má ochránit Zemi, úspěšně odstartovala. Pokusí se odrazit asteroid

Nahrávám video

Příprava planetární obrany Země před možnou hrozbou střetu s vesmírným tělesem, který by někdy mohl způsobit nedozírnou katastrofu, přechází do aktivní, i když zatím zkušební fáze. Americká vesmírná agentura NASA ve středu zahájila svou první misi, s označením DART, jejímž cílem je otestovat možnosti ovlivnění dráhy letu planetky nárazem.

Z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii v 07:21 SEČ odstartovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Do kosmu úspěšně vynesla aparát, který na podzim příštího roku dorazí k binárnímu systému planetky Didymos. Podle NASA proběhl start úspěšně. 

Přímým cílem je malý měsíc Dimorphos, který kolem asteroidu obíhá. Náraz rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu by měl podle předpokladů vědců oblety tohoto menšího tělesa o průměru kolem 160 metrů pozměnit a tím i ovlivnit trajektorii 780 metrů velkého Didymosu. 

Vzhledem k tomuto záměru také pracovníci NASA misi, jejíž náklady dosáhly 330 milionů dolarů (7,5 miliardy korun), označili jako DART. Jde o zkratku plného názvu Double Asteroid Redirection Test (zkouška přesměrování dvojplanetky), slovo v angličtině zároveň znamená šipka. Binární systém Didymos pro Zemi nyní nebezpečí nepředstavuje, byl jen vybrán k otestování možností ovlivňování trajektorie těles pomocí kinetické energie, tedy nárazem.

Nahrávám video

Výsledek mise budou zkoumat odborníci především pomocí teleskopů na Zemi. Cenné údaje jim ale poskytne i malý italský satelit LICIA, který se od impaktního aparátu včas oddělí a bude celý manévr dokumentovat. Ten je vybavený dvěma snímači pojmenovanými Luke a Leia – jejich jména jsou narážkou na populární kosmickou ságu Star Wars, kde jsou Luke a Leia potomky Darth Vadera.

Čeští vědci na stopě Armageddonu

Studování účinků tohoto projektu bude věnována také mise Hera, kterou by Evropská kosmická agentura (ESA) měla odstartovat v roce 2023 nebo 2024. Její součástí bude vyslání dvou malých satelitů, které budou asteroidy všestranně zkoumat a zřejmě i přistanou. Na přípravě jednoho z nich, označeného APEX, se vedle švédských, finských a německých partnerů podílejí i čeští odborníci.

Binární systém planetky Didymos
Zdroj: NASA

Obavy vědců z planetek kroužících vesmírem jsou oprávněné vzhledem k tomu, že dopad takového tělesa na Zemi před zhruba 66 miliony let měl zřejmě za následek hromadné vymírání druhů, včetně dinosaurů. Právě proto se specialisté zabývají planetární obranou a možnými metodami včasného odvrácení hrozby, jež by mohla znamenat i zánik veškerého života na naší planetě.

Jak ubránit Zemi před vesmírnou hrozbou

Planetární obrana má dvě fáze. První znamená odhalit co nejvíce vesmírných těles a poté je pozorně sledovat, aby odborníci mohli modelovat jejich trajektorie a porovnávat je s oběžnou dráhou Země dlouho do budoucnosti. Podle záznamů NASA vědci zatím identifikovali v relativní blízkosti Země více než 27 tisíc asteroidů, z nichž téměř 10 tisíc je větších než 140 metrů. To je velikost, při které se experti obávají, že by těleso mohlo způsobit velké regionální škody.

Vědci prozatím nevědí o žádném rozměrnějším objektu, který by mohl zasáhnout modrou planetu. Pokud by však nějaký takový odhalili, přišla by ke slovu druhá fáze planetární obrany – tedy udělat něco, co by lidstvo ušetřilo osudu dinosaurů. Zvažováno je několik technik k případnému vychýlení nebezpečných skalisek z jejich dráhy, včetně například použití jaderné bomby, popularizované filmem Armageddon.

Mise DART je ale zaměřená na využití kinetické energie, které je mnohem méně riskantní. Exploze bomby by totiž mohla blížící se vesmírné těleso rozbít na více menších kusů, které by Zemi stejně zasáhly a měly by velké ničivé důsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 5 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 5 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
před 20 hhodinami

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
před 20 hhodinami

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
před 22 hhodinami

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
před 23 hhodinami

Žraloci tygří sežerou téměř cokoli. Oceánům tím pomáhají

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad – od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.
včera v 11:20

VideoVědci pořídili zatím nejdetailnější záběry povrchu Slunce

Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature, astronomové představili nové snímky viditelného povrchu Slunce, takzvané fotosféry, s dosud nejvyšším rozlišením. Tyto záběry nejsou jenom oku lahodící, ale obsahují také zásadní informace o základních fyzikálních vlastnostech naší hvězdy a o vesmírném počasí, které má dopady i na Zemi. Experti na pozorování využili dalekohled Inouye Solar Telescope na Havaji.
včera v 10:54

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.