Mise DART, která má ochránit Zemi, úspěšně odstartovala. Pokusí se odrazit asteroid

Nahrávám video

Příprava planetární obrany Země před možnou hrozbou střetu s vesmírným tělesem, který by někdy mohl způsobit nedozírnou katastrofu, přechází do aktivní, i když zatím zkušební fáze. Americká vesmírná agentura NASA ve středu zahájila svou první misi, s označením DART, jejímž cílem je otestovat možnosti ovlivnění dráhy letu planetky nárazem.

Z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii v 07:21 SEČ odstartovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Do kosmu úspěšně vynesla aparát, který na podzim příštího roku dorazí k binárnímu systému planetky Didymos. Podle NASA proběhl start úspěšně. 

Přímým cílem je malý měsíc Dimorphos, který kolem asteroidu obíhá. Náraz rychlostí 6,6 kilometru za vteřinu by měl podle předpokladů vědců oblety tohoto menšího tělesa o průměru kolem 160 metrů pozměnit a tím i ovlivnit trajektorii 780 metrů velkého Didymosu. 

Vzhledem k tomuto záměru také pracovníci NASA misi, jejíž náklady dosáhly 330 milionů dolarů (7,5 miliardy korun), označili jako DART. Jde o zkratku plného názvu Double Asteroid Redirection Test (zkouška přesměrování dvojplanetky), slovo v angličtině zároveň znamená šipka. Binární systém Didymos pro Zemi nyní nebezpečí nepředstavuje, byl jen vybrán k otestování možností ovlivňování trajektorie těles pomocí kinetické energie, tedy nárazem.

Nahrávám video

Výsledek mise budou zkoumat odborníci především pomocí teleskopů na Zemi. Cenné údaje jim ale poskytne i malý italský satelit LICIA, který se od impaktního aparátu včas oddělí a bude celý manévr dokumentovat. Ten je vybavený dvěma snímači pojmenovanými Luke a Leia – jejich jména jsou narážkou na populární kosmickou ságu Star Wars, kde jsou Luke a Leia potomky Darth Vadera.

Čeští vědci na stopě Armageddonu

Studování účinků tohoto projektu bude věnována také mise Hera, kterou by Evropská kosmická agentura (ESA) měla odstartovat v roce 2023 nebo 2024. Její součástí bude vyslání dvou malých satelitů, které budou asteroidy všestranně zkoumat a zřejmě i přistanou. Na přípravě jednoho z nich, označeného APEX, se vedle švédských, finských a německých partnerů podílejí i čeští odborníci.

Binární systém planetky Didymos
Zdroj: NASA

Obavy vědců z planetek kroužících vesmírem jsou oprávněné vzhledem k tomu, že dopad takového tělesa na Zemi před zhruba 66 miliony let měl zřejmě za následek hromadné vymírání druhů, včetně dinosaurů. Právě proto se specialisté zabývají planetární obranou a možnými metodami včasného odvrácení hrozby, jež by mohla znamenat i zánik veškerého života na naší planetě.

Jak ubránit Zemi před vesmírnou hrozbou

Planetární obrana má dvě fáze. První znamená odhalit co nejvíce vesmírných těles a poté je pozorně sledovat, aby odborníci mohli modelovat jejich trajektorie a porovnávat je s oběžnou dráhou Země dlouho do budoucnosti. Podle záznamů NASA vědci zatím identifikovali v relativní blízkosti Země více než 27 tisíc asteroidů, z nichž téměř 10 tisíc je větších než 140 metrů. To je velikost, při které se experti obávají, že by těleso mohlo způsobit velké regionální škody.

Vědci prozatím nevědí o žádném rozměrnějším objektu, který by mohl zasáhnout modrou planetu. Pokud by však nějaký takový odhalili, přišla by ke slovu druhá fáze planetární obrany – tedy udělat něco, co by lidstvo ušetřilo osudu dinosaurů. Zvažováno je několik technik k případnému vychýlení nebezpečných skalisek z jejich dráhy, včetně například použití jaderné bomby, popularizované filmem Armageddon.

Mise DART je ale zaměřená na využití kinetické energie, které je mnohem méně riskantní. Exploze bomby by totiž mohla blížící se vesmírné těleso rozbít na více menších kusů, které by Zemi stejně zasáhly a měly by velké ničivé důsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.