Prvním domestikovaným ptákem byl zřejmě kasuár. Lidé si ho ochočili už před 18 tisíci lety

Mezinárodní vědecký tým zkoumal pravěké vaječné skořápky nalezené na Nové Guineji. Popsal, že už v době před asi 18 tisíci lety tam lidé zřejmě kradli vejce kasuárů a mláďata, která se z nich vylíhla, pak doma chovali až do dospělosti.

Tento objev potenciálně přepisuje učebnice dějepisu. Až doposud si totiž vědci mysleli, že prvními domestikovanými ptáky byly jiné druhy.


„Ale tenhle objev předchází domestikaci kuřat o celé tisíce let,“ popsala Kristina Douglassová, která se na studii podílela. „A nebyla to žádná malá drůbež, kasuár je obrovský, vzteklý, nelétavý pták, který vás může svými pařáty vykuchat,“ uvedla. S největší pravděpodobností se podle ní jednalo o nějakou zakrslou odrůdu, která vážila asi dvacet kilogramů –⁠ normální kasuár přitom váží až trojnásobek.

Kasuár přilbový
Zdroj: ČTK

Vědci to popsali v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Tvrdí v něm, že jejich údaje mohou představovat nejstarší náznak lidské snahy o chov jakéhokoliv ptačího druhu, který výrazně předchází rané domestikaci kuřat a hus o několik tisíciletí.

Vejce kasuára
Zdroj: Wikimedia Commons

Kasuáři nejsou žádná kuřata. Ve skutečnosti vypadají víc jako velociraptoří než jako slepice –⁠ a také jsou podobně nebezpeční jako draví dinosauři. Na nohách mají ostré drápy podobné dýkám, a protože nelétají, ale běhají podobně jako třeba pštrosi, mají v nich obrovskou sílu. Když se cítí ohrožení, útočí jimi na jakékoliv potenciální nepřátele, včetně člověka.

Nohy kasuára
Zdroj: Wikimedia Commons

„Mláďata kasuárů se ale snadno přizpůsobují člověku a lze je snadno udržovat a odchovávat až do doby, kdy dosáhnou dospělosti,“ uvádějí vědci. Používá se na to stejný trik jako u jiných ptačích druhů –⁠ odborně se nazývá imprinting neboli vtištění. Když se mláďata vylíhnou, ví, že první, co uvidí, je jejich matka. Když ale člověk vejce ukradne, mládě si vtiskne, že jeho matkou je právě tento člověk. Následuje ho pak, jako by byl jeho vlastním rodičem.

Kasuár
Zdroj: ČT24/Zoo Praha

Podle vědců se s mláďaty kasuárů na Nové Guineji stále obchoduje a domorodci imprintingový trik využívají i v současné době.

Význam vaječných skořápek

Skořápky vajec jsou sice součástí mnoha archeologických nalezišť, ale podle Douglassové je archeologové příliš často nezkoumají. Vědci teď ale vyvinuli novou metodu, jak určit stáří kuřete ve vejci. Popsali ji v nedávném vydání časopisu Journal of Archaeological Science.
Na základě modelů pštrosích vajec archeologové popsali, jak stará mohla být mláďata v době, kdy skořápky praskly. Kdyby měli domorodci vejce hlavně na jídlo, nečekali by, než v nich budou mláďata velká.

Jenže se ukázalo, že skořápky praskly až v době, kdy kasuáří kuřata v nich byla zralá k vyklubání –⁠ a to naznačuje, že Papuáncům šlo o to získat živá mláďata. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 13 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 15 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 18 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...