Nově objevený pravěký savec vznikl krátce po pádu dinosaurů. Dostal jméno podle Medděda

Výzkum, který vyšel v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology, popsal objev tří nových druhů pravěkých savců – všichni žili krátce po pádu dinosaurů. Jejich příběh vypráví o tom, jak rychle probíhala evoluce po masovém vymírání na konci druhohor.

Tito prehistoričtí savci existovali v Severní Americe jen několik set tisíc let po konci křídy, tedy po kataklyzmatu, které vyhubilo dinosaury. Objev naznačuje, že savci se po masovém vymírání dokázali změněnému světu přizpůsobovat rychleji, než se dosud předpokládalo.

Nově popsanými tvory jsou Miniconus jeanninae, Conacodon hettingeri a Beornus honeyi. Liší se velikostí, dosahovali přibližně velikosti moderní kočky domácí. Byli nicméně výrazně větší než savci velikosti myší a krys, kteří žili předtím po boku severoamerických dinosaurů.

Trojice nově objevených zvířat se od sebe lišila zejména zuby, to ukazuje, že byli i různě specializovaní. Nejrozsáhleji paleontologové popsali tvora, který dostal jméno Beornus honeyi. Pojmenovali ho podle postavy Medděda (anglicky Beorn) z knihy Hobit J. R. R. Tolkiena, a to kvůli vzhledu jeho nadměrně vyvinutých stoliček – ty jim připomínaly tohoto tvora s medvědí podstatou, navíc byl Beornus honeyi podobně jako Medděd opravdovým obrem své doby.

Vzhledem nejspíš on i druzí dva savci připomínali obří krysy, ale ve skutečnosti to byli archaičtí kopytníci, primitivní předci dnešních kopytníků, například koní, krav nebo hrochů. Patří do čeledi Periptychidae, která se od ostatních primitivních kopytníků odlišuje právě atypickými zuby. Vědci se domnívají, že to mohli být všežravci, protože se u nich vyvinuly zuby, které jim umožňovaly rozmělňovat rostliny i maso.

Tady začal věk savců

Hromadné vymírání, které před 66 miliony let vyhubilo většinu dinosaurů, je obecně považováno za počátek „věku savců“, protože bezprostředně poté se poprvé objevilo několik těchto druhů.

Hlavní autorka studie Madelaine Atteberryová z katedry geologických věd Coloradské univerzity v USA uvedla: „Když vyhynuli dinosauři, přístup k odlišné potravě a prostředí umožnil savcům rychlý rozkvět, diverzifikaci anatomie zubů a vznik větších rozměrů. Tuto příležitost zjevně využili, jak můžeme vidět na zjištěních o nových druzích savců, které se objevily v relativně krátké době po masovém vymírání.“

Předchozí studie naznačují, že v prvních několika stovkách tisíc let po konci dinosaurů byla v západním vnitrozemí Severní Ameriky poměrně nízká rozmanitost savců. „Ale objev tří nových druhů nám ukazuje, že po vymření dinosaurů došlo k rychlému zvýšení počtu rozmanitých druhů,“ popsala paleontoložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 16 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 17 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 19 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...