Nově objevený pravěký savec vznikl krátce po pádu dinosaurů. Dostal jméno podle Medděda

Výzkum, který vyšel v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology, popsal objev tří nových druhů pravěkých savců – všichni žili krátce po pádu dinosaurů. Jejich příběh vypráví o tom, jak rychle probíhala evoluce po masovém vymírání na konci druhohor.

Tito prehistoričtí savci existovali v Severní Americe jen několik set tisíc let po konci křídy, tedy po kataklyzmatu, které vyhubilo dinosaury. Objev naznačuje, že savci se po masovém vymírání dokázali změněnému světu přizpůsobovat rychleji, než se dosud předpokládalo.

Nově popsanými tvory jsou Miniconus jeanninae, Conacodon hettingeri a Beornus honeyi. Liší se velikostí, dosahovali přibližně velikosti moderní kočky domácí. Byli nicméně výrazně větší než savci velikosti myší a krys, kteří žili předtím po boku severoamerických dinosaurů.

Trojice nově objevených zvířat se od sebe lišila zejména zuby, to ukazuje, že byli i různě specializovaní. Nejrozsáhleji paleontologové popsali tvora, který dostal jméno Beornus honeyi. Pojmenovali ho podle postavy Medděda (anglicky Beorn) z knihy Hobit J. R. R. Tolkiena, a to kvůli vzhledu jeho nadměrně vyvinutých stoliček – ty jim připomínaly tohoto tvora s medvědí podstatou, navíc byl Beornus honeyi podobně jako Medděd opravdovým obrem své doby.

Vzhledem nejspíš on i druzí dva savci připomínali obří krysy, ale ve skutečnosti to byli archaičtí kopytníci, primitivní předci dnešních kopytníků, například koní, krav nebo hrochů. Patří do čeledi Periptychidae, která se od ostatních primitivních kopytníků odlišuje právě atypickými zuby. Vědci se domnívají, že to mohli být všežravci, protože se u nich vyvinuly zuby, které jim umožňovaly rozmělňovat rostliny i maso.

Tady začal věk savců

Hromadné vymírání, které před 66 miliony let vyhubilo většinu dinosaurů, je obecně považováno za počátek „věku savců“, protože bezprostředně poté se poprvé objevilo několik těchto druhů.

Hlavní autorka studie Madelaine Atteberryová z katedry geologických věd Coloradské univerzity v USA uvedla: „Když vyhynuli dinosauři, přístup k odlišné potravě a prostředí umožnil savcům rychlý rozkvět, diverzifikaci anatomie zubů a vznik větších rozměrů. Tuto příležitost zjevně využili, jak můžeme vidět na zjištěních o nových druzích savců, které se objevily v relativně krátké době po masovém vymírání.“

Předchozí studie naznačují, že v prvních několika stovkách tisíc let po konci dinosaurů byla v západním vnitrozemí Severní Ameriky poměrně nízká rozmanitost savců. „Ale objev tří nových druhů nám ukazuje, že po vymření dinosaurů došlo k rychlému zvýšení počtu rozmanitých druhů,“ popsala paleontoložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 11 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 11 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 13 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 16 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 18 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 21 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.