I drobné mutace v klíčovém genu, který brání buňky před rozvojem rakoviny, jsou důležité pro volbu správné léčby. Výzkumný tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno objasnil klinický význam mutací v nádorovém supresoru s označením TP53. Více pacientů díky tomu nejspíš dostane cílenou biologickou léčbu. Vědeckou práci publikoval hematologický odborný časopis Blood.
I drobná mutace genu je důležitá pro volbu léčby rakoviny, zjistili brněnští vědci
Autoři práce se studiem nádorového supresoru TP53 zabývají dlouhodobě. Patří mezi nejzkoumanější geny vůbec, protože často mutuje v nádorech a zároveň slouží jako ochránce lidského genomu. Výzkumný tým v minulosti významně přispěl k poznání, že mutace v genu jsou spojeny s odolností na léčbu chemoimunoterapií u pacientů s chronickou lymfocytární leukémií (CLL). Proto jsou pacienti s defektem tohoto genu v leukemických buňkách doporučovaní k terapii cílenými biologickými léčivy namísto chemoimunoterapie.
Mutace se ale někdy objeví jen v malé části nádorových buněk, tedy pod hranicí detekce klasické sekvenační metody. Vědci z CEITEC vyvinuli metodu využívající moderní sekvenační technologii, jež s vysokou spolehlivostí umožňuje detekovat i mutace přítomné v méně než jednom procentu vzorku. Pak společně s lékaři využili metodu na detekci malých leukemických klonů nesoucích defekt v genu TP53.
Stačí jedna mutace
„Prokázali jsme, že u pacientů s mutací TP53 pod hranicí detekce klasického sekvenování, kteří byli léčeni chemoimunoterapií, existuje vysoké riziko, že v případě relapsu onemocnění přerostou mutované buňky ostatní nádorovou populaci, což má za následek agresivnější průběh onemocnění a významné zkrácení přežití pacientů,“ vysvětlila jedna z autorek studie Jitka Malčíková.
Pokud pacienti od počátku léčení dostávají cílená biologická léčiva, například inhibitory BCR, k expanzi mutovaných nádorových klonů nedochází. „Tento důležitý poznatek umožní významně rozšířit počet pacientů, které bude možné léčit moderní účinnější cílenou terapií. Nově popsaný přístup k molekulárně genetické diagnostice onemocnění pomůže předcházet vzniku rezistence na chemoterapii, což povede k výraznému prodloužení přežití a zlepšení kvality života řady pacientů s CLL,“ doplnila vedoucí výzkumného týmu Šárka Pospíšilová.