Mladí tyranosauři dokázali změnit ekosystém. Vytlačili jiné velké predátory, naznačuje studie

Nová studie ukázala, že všude, kde tyranosauři získali dominantní postavení, převzala jejich mláďata ekologickou roli středně velkých šelem. A ty pak rychle vyhynuly.

Výzkum, který provedl Thomas Holtz z Marylandské univerzity, vycházel ze starších úvah – vědci si už dříve všímali, že v místech, kde převládali tyranosauři, byla je velmi malá různorodost středně velkých dinosauřích predátorů. Paleontologové tomu pro důležitější výzkum příliš nevěnovali pozornost, ale Holtz se na tento fenomén zaměřil a ověřil, že je pravdivý.

Současně prokázal, že tyto druhy nemohly zmizet kvůli nedostatku potravy; býložravých dinosaurů, kteří tvořili jejich kořist, totiž neubývalo. To naznačuje, že středně velcí predátoři nezmizeli kvůli úbytku své kořisti, ale že jejich ekologickou roli převzal jiný druh. Podle Holtze to byli s nejvyšší pravděpodobností právě mladí tyranosauři. Studie vyšla 17. června 2021 v časopise Canadian Journal of Earth Sciences.

„V historii dinosaurů byste ve většině společenstev našli řadu typů predátorů různých velikostí – od malých velikostí lišky až po občasné obry,“ popsal Holtz. „Přibližně před 95 až 80 miliony let vidíme posun. Opravdu velcí dravci, větší než slon, jako tyranosauři a jim příbuzní, se stávají vrcholovými predátory a dravci střední velikosti, řekněme šelmy velikosti levharta až buvola, buď chybí, nebo jsou velmi vzácné,“ doplňuje palenotolog.

Obvykle by se taková dramatická změna u predátorů časově shodovala se změnou u jejich kořisti. Buď by se při absenci predátorů dramaticky zvýšil počet druhů kořisti, nebo by také ubylo druhů kořisti, což by možná naznačovalo, proč predátoři zmizeli. Skutečnost, že Holtz nezjistil žádnou změnu v druhové rozmanitosti kořisti, ale naznačuje, že ekologickou roli chybějících predátorů střední velikosti i nadále nějací tvorové plnili.

Rychlejší a obratnější

S nejvyšší pravděpodobností šlo o mladé tyranosaury. Už starší práce Holtze a dalších autorů totiž přinesly důkazy o tom, že byli rychlejší a obratnější než jejich rodiče a pravděpodobně lovili kořist podobnější té, kterou se živili rychlejší a obratnější dinosauři střední velikosti.

Je možné, že jak se tyranosauři vyvíjeli a rostli a stávali se dominantními, jejich mláďata předstihovala ostatní masožravé dinosaury střední velikosti. Je ale také možné, že ostatní masožravce zlikvidovalo něco jiného a tyranosauři jednoduše nastoupili, aby zaplnili vzniklou mezeru. K posunu k dominanci tyranosaurů a vymizení středně velkých dravců došlo během dlouhé mezery ve fosilním záznamu, takže vědci nedokážou přesně říct, co se stalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 9 mminutami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 15 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 18 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 20 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 20 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 20 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 22 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...