Izraelští vědci o čtvrtinu prodloužili život myší. Věří, že to dokážou i u lidí

Izraelským vědcům se podařilo prodloužit život myší o 23 procent a doufají, že použitá metoda by mohla fungovat i u lidí. Myši vystavené experimentu si udržely mladistvé znaky a byly méně náchylné onemocnět rakovinou. Na výzkumu, jehož výsledek byl zveřejněn v posledním díle odborného časopisu Nature Communications, se podílela izraelská Bar Ilanova univerzita a americký Národní ústav zdraví (NIH).

Pokus spočíval v posílení proteinu sirtuinu označeného jako SIRT6, jehož v organismu s věkem ubývá. Do výzkumu bylo zařazeno 250 myší.

„Je to významná změna v délce života; když si představíte odpovídající nárůst u člověka, vyjde vám, že by mohl žít do 120 let. Změny, které jsme vyvolali u myší, by se mohly přenést na člověka, a pokud se to podaří, bylo by to strhující,“ řekl profesor Chaim Cohen z Bar Ilanovy univerzity. Jeho laboratoř nyní pracuje na preparátech, jež by mohly bezpečně posílit protein SIRT6 u lidí.

Protein života

Je známé, že hladina tohoto proteinu s věkem klesá a že stimulace jeho tvorby by byla prospěšná, napsal server The Times of Israel. Cohen byl podle něj v roce 2012 první vědec, který se začal zabývat zvýšením hladiny této látky u zvířat a prodlužováním délky jejich života. Tehdejší výzkum prodloužil život myších samců o 15 procent, avšak neměl stejný účinek na samičky.

Nejnovější experiment, při němž Cohen spolupracoval se zahraničními vědci včetně Rafaela de Caba z NIH, prodloužil život oběma pohlavím. U samců ale stále víc – ve srovnání s kontrolní skupinou se délka jejich dožití prodloužila o 30 procent, u samic o 15 procent.

Posuzovalo se také, do jaké míry si myši byly schopné zachovat znaky běžné u mladších jedinců. S věkem u myší slábne schopnost energetické obnovy už po krátkém půstu. Myši, jež dostaly SIRT6, ale dokázaly využít své energetické zdroje z tukových zásob snadno. Měly také nižší hladinu cholesterolu, trpěly v menší míře rakovinou a běhaly rychleji než ty z kontrolní skupiny.

„Tento objev dokazuje, že SIRT6 ovlivňuje zdravé stárnutí a že podpořením jeho aktivity můžeme tento proces zpomalit,“ řekl Cohen. Přiznal však zároveň, že zatím neexistuje prostředek, jak mechanismus použít u člověka.

U myší lze hladinu SIRT6 zvýšit genetickou modifikací, v případě lidí je potřeba vyrobit náležité léky. Cohenova laboratoř na nich pracuje a vědci doufají, že se výsledek dostaví za dva až tři roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...