Hranici oteplení o 1,5 stupně překročí lidstvo už během pěti let, varuje WMO

Podle nové analýzy klimatických trendů může svět překročit hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia proti předprůmyslové éře už během příštích pěti let. Lidstvo podle ní nedělá nic hůř než v předchozích studiích, podařilo se vylepšit předpovědní model.

Světová meteorologická organizace (WMO) a britský meteorologický úřad uvedly čtyřicetiprocentní pravděpodobnost, že průměrná roční globální teplota překročí hranici 1,5 stupně Celsia oproti dobám před průmyslovou revolucí. A to znamená prolomení hranice, kterou by svět podle Pařížské klimatické dohody neměl ve svém zájmu překročit.

Podle aktualizované globální desetileté klimatické předpovědi Meteorologického úřadu existuje devadesátiprocentní pravděpodobnost, že alespoň jeden rok v období 2021–2025 bude nejteplejší v historii.

Průměrná roční globální teplota v příštích pěti letech bude pravděpodobně nejméně o 1 °C vyšší než v předindustriálním období, a to v rozmezí 0,9-1,8 °C, uvedla agentura.

„Tohle je víc než jen statistika,“ řekl generální tajemník WMO Petteri Taalas. „Zvyšující se teploty znamenají více tání ledu, vyšší hladiny moří, více vln veder a dalších extrémních projevů počasí a také větší dopady na potravinovou bezpečnost, zdraví, životní prostředí a udržitelný rozvoj.“

V přelomové pařížské dohodě o klimatu z roku 2015 se státy zavázaly omezit nárůst globální teploty na „výrazně méně“ než dva stupně Celsia oproti předindustriální úrovni.

Tato dohoda usiluje o dosažení bezpečnějšího limitu 1,5 stupně, ale závazky, které státy v rámci Pařížské dohody zatím přijaly, k tomu podle klimatologů nestačí – pokud by se jimi svět řídil, pak by do konce tohoto století stoupla globální teplota asi o tři stupně.

Špatná zpráva

Ředitel výzkumu v Granthamově institutu na Imperial College London Joeri Rogelj uvedl, že jediný rok s teplotami nad 1,5 °C by ještě neznamenal, že by byly porušeny cíle Pařížské dohody. „Přesto je to velmi špatná zpráva,“ řekl. „Znovu nám říká, že dosavadní opatření v oblasti klimatu jsou zcela nedostatečná a že je třeba urychleně snížit emise na nulu, aby se zastavilo globální oteplování.“

Tato aktualizace, která byla zveřejněna ve čtvrtek 27. května, uvádí, že pravděpodobnost překročení hranice 1,5 °C se ve srovnání s podobným hodnocením z minulého roku zhruba zdvojnásobila.

WMO uvedla, že tento nárůst je z velké části způsoben zlepšením datových souborů používaných k předpovídání teplot, nikoli náhlým zvýšením rychlosti oteplování.

Podle nového hodnocení se zvýšila pravděpodobnost výskytu tropických cyklónů v Atlantiku a v porovnání s nedávnou minulostí se také zvýšily srážky v oblastech vysokých zeměpisných šířek a v Sahelu.

Klimatolog Ed Hawkings pro agenturu AP uvedl, že čtvrteční hodnocení „naznačuje, že se rychle blížíme k teplotám, kterým se Pařížská dohoda snaží zabránit“. Uvedl, že některé měsíce roku 2016 – zatím nejteplejšího roku v historii – už hranici oteplení o 1,5 °C překročily.
„Vzhledem k tomu, že globální teploty nadále rostou, je nevyhnutelné, že budeme i nadále dočasně překračovat hranici 1,5 stupně – než ji překročíme na delší dobu,“ uvedl.

„Abychom omezili globální oteplování na 1,5 stupně Celsia, musíme nyní šlápnout na brzdu s vypouštěním skleníkových plynů, a zastavit tak globální oteplování v příštích zhruba třiceti letech,“ řekl Myles Allen, profesor geosystémových věd na Oxfordské univerzitě. „V tom se nic nezměnilo – kromě toho, že od Paříže uplynulo pět let a my stále o šlápnutí na brzdu jenom mluvíme,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 12 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 14 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...