Na světě žije přes 50 miliard divokých ptáků, odhadují vědci. Nejvíc je vrabců

Na světě žije asi 50 miliard ptáků, odhadli v novém sčítání australští vědci. Nejpočetněji zastoupenými druhy jsou vrabci domácí, špačci obecní, vlaštovky obecné a racci delawarští, od každého z těchto druhů žije na planetě více než miliarda jedinců.

Zhruba desetina ptačích druhů je ale na hranici vyhynutí, protože jejich populace se snížila na méně než pět tisíc. Řada druhů je podle studie velmi vzácných, člověk naráží v současné době vlastně jen na několik druhů, těch nejrozšířenějších.

Odborníci z univerzity v Sydney zveřejnili svou studii o sčítání ptáků v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. V ní se soustředili na 9700 ptačích druhů z celého světa a jejich četnost odhadovali s pomocí dat ornitologické databáze Ebird za poslední desetiletí. Sčítání se netýkalo domácího ptactva, pokud by se tato zvířata počítala, vypadaly by výsledky úplně jinak. Například roku 2019 žilo na světě asi 25 miliard slepic –⁠ i to ukazuje, jak významný je vliv člověka na přírodu.

Celosvětové sčítání ptáků je složitý úkol a počet jedinců lze pouze odhadovat. Při minulých sčítáních vědci dospěli k číslům 200 až 400 miliard ptáků z 10 tisíc až 13 tisíc druhů, uvedl server BBC.

Žebříček nejrozšířenějších ptačích druhů vede vrabec domácí, podle odhadu má na světě asi 1,6 miliardy zástupců. V první desítce jsou mimo jiné i špačci (1,3 miliardy), ale také například tyranovec olšový (896 milionů), skřivan ouškatý (771 milionů) či rybák černohřbetý (711 milionů). Obrovskou populací se mohou chlubit i racci –⁠ racek delawarský má 1,2 miliardy zástupců, racek šedý 949 milionů a racek tříprstý 815 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 7 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 11 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...